Jak hodnotí Češi ekonomickou situaci? Čísla vás možná překvapí

V červnovém šetření CVVM položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání jejího dalšího vývoje a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Z výsledku šetření vyplývá, že necelá třetina (31 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi negativně, když 5 % ji označilo za „velmi špatnou" a 26 % za „špatnou". Naopak příznivé hodnocení současné ekonomické situace se vyskytlo u 23 % dotázaných, kteří ji vesměs charakterizovali jako „dobrou" (22 %), zatímco odpověď „velmi dobrá" se v šetření vyskytovala jen sporadicky (1 %). Více než dvě pětiny (43 %) lidí pak považují současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou". Zbývající 3 % oslovených se k tomuto dotazu nedokázala vyjádřit a zvolila odpověď „nevím".

//

Jak se změnilo hodnocení ekonomické situace v ČR?Z časového srovnání vyplývá, že oproti předchozímu šetření z května...

Posted by Sociologický ústav Akademie věd ČR on 29. červenec 2015

Lépe se o ekonomické situaci vyjadřují studenti, podnikatelé a živnostníci, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace ti, kdo se hlásí k pravici nebo k pravému středu, z hlediska stranických preferencí stoupenci ANO či ODS a dotázaní, kteří důvěřují vládě. Naopak kritičtější v tomto směru jsou důchodci, nezaměstnaní, respondenti, kteří sami sebe na škále politické orientace řadí jednoznačně na levici, podle stranických preferencí voliči KSČM, jakož i rozhodnutí nevoliči bez preferované strany, a ti, kdo vládě nedůvěřují.

Množství lidí, kteří předpokládají zlepšení v hospodářství, letos v červnu poprvé od ledna 2006 převýšil podíl Čechů, kteří očekávají zhoršení. Zlepšení čekalo letos v červnu 28 % oproti 22 % v lednu, lidí očekávajících horší vývoj naopak ubylo z lednových 27 % na 17 % v červnu. Skoro polovina lidí ale stále čeká, že ekonomický vývoj se letos nezmění.

Hodnocení životní úrovně domácnosti se naopak významně nezměnilo. Jak ukazují výsledky 7, 44 % lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 6 % ji hodnotí jako „velmi dobrou" a 38 % jako „spíše dobrou". Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti necelá pětina (17 %) občanů, když 13 % ji označilo za „spíše špatnou" a 4 % za „velmi špatnou". Bezmála dvě pětiny (39 %) pak životní úroveň své domácnosti charakterizují jako „ani dobrou, ani špatnou".

Ke spokojenější části obyvatel patří studenti, podnikatelé a samostatně činní, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, nižší odborní pracovníci, potenciální voliči ANO či TOP 09, ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace hlásí k pravici či k pravému středu, a lidé důvěřující vládě. Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především důchodci, nezaměstnaní, nekvalifikovaní dělníci, stoupenci KSČM, rozhodnutí nevoliči bez preferované strany, lidé, kteří sami sebe na škále levice-pravice politicky řadí jednoznačně k levici, a dotázaní, kteří nedůvěřují vládě.

CVVM se v průzkumu mezi 8. až 15. červnem dotazovalo 1022 lidí ve věku od 15 let.