Lžou nám, naštval se politolog Tomský kvůli uprchlíkům

Tomský, kterého dostal do varu článek prestižního magazínu The Economist, se na začátku svého blogu ptá: "Co to znamená, že se v Unii letos (zřejmě do července) objevilo „pouhých 270 000 nelegálních přistěhovalců, zanedbatelné číslo vzhledem k půl miliardové populaci Evropy," když německý ministr zahraničí předpokládá nejméně 800 000 v samotném Německu a Angličané 500 000?"

Podle eurostatu přijala EU v roce 2013 1,7 milionu cizinců, loňský rok byl opět rekordní a letošní bude také. "Liberální Economist pod titulkem „Pusťte je a dejte jim práci" argumentuje, jako by nevěděl, že pologramotnou, nepřizpůsobivou imigraci evropské státy zaměstnat nemohou, sami mají problém s nezaměstnatelnou nekvalifikovanou mládeží, ve Španělsku téměř 40 procent. „Ara-bové jsou mladí a stárnoucí Evropa získá vitalitu", pěkně děkuju, to už snad nestojí za komentář," podotkl politolog.

Magazín mimo jiné uvedl, že "studie prokazují, že přistěhovalci zakládají firmy a dopouštějí se méně těžkých zločinů než domácí populace." To je podle Tomského jistě pravda o Polácích v Anglii, ale řeč je o Sýrii, o Africe a Afghánistánu. "A co ona velká ghetta v Malmö, Amsterdamu i Paříži, kam se policajti bojí strčit nos. Polovina vězňů v Anglii a ve Švédsku má muslimský původ, ač většina nejspíš ke své škodě nikdy nenavštívila mešitu. Potěší jen jedna věta, „že ne všichni, kteří mají z vývoje obavy, jsou bigotní." Jaká úleva! O něco dále se dovídáme o tragické situaci 16 000 Somálců, kteří žijí už třicet let v Helsinkách. Třicet osm procent mužů nezaměstnaných a jejich děti silně pokulhávají ve škole za svými spolužáky. A to má Finsko vynikající školy a přistěhovalci tam nežijí v kriminálním ghettu," zamyslel se.

Nezodpovězenou otázku, "proč si máme nechat zničit domov", článek naznačuje: "Všechny národy EU uznávají svou legální povinnost umožnit všem lidem, kteří mají oprávněné obavy z pronásledování, udělit azyl."

"Ano, ano, skutečně tahle utopie v dokumentech Unie je. Občanů se nikdo neptal, uzákonili to politici, kteří stejně jako redaktoři Economistu vyznávají politické ná-boženství, kult univerzálního lidstva, pro něž se máme obětovat stejně, jako pro svůj národ. Mluví o solidaritě, jako by nevěděli, že lidský soucit má svou hranici. Už půl století trvá absurdní politika otevřených hranic Evropy a má pokračovat. Zbývá ještě malá naděje, že dříve než začnou řádit pogromisté, se probudí realisté a idealistům to překazí," dodal politolog.