Češi se bojí uprchlíků. Co za tím stojí?

V zářijovém průzkumu se STEM zaměřil podrobněji na vnímání uprchlické krize a pokusil se analyzovat okruhy, s nimiž strach z uprchlíků souvisí. Strach z uprchlíků dnes mají zhruba dvě třetiny obyvatel. Větší ohrožení však lidé spojují s rozšířením islámu v naší zemi. Obává se ho více než osmdesát procent našich obyvatel.

Strach z uprchlíků i strach z rozšíření islámu podle očekávání souvisí s věkem a s úrovní vzdělání: větší strach mají lidé starší a lidé s nižším vzděláním. Rozdíly jsou zřetelné, nejsou však příliš výrazné. Zvláště strach z rozšíření islámu prostupuje napříč různými skupinami naší společnosti. Ve všech věkových i vzdělanostních skupinách přitom strach vyjadřuje výrazná většina obyvatel naší země.

Zkombinujeme-li oba typy strachu, dostaneme jednoduchou typologii. Velmi intenzivní strach z islámu i z uprchlíků má 30% naší veřejnosti. Další zhruba třetina pociťuje značné obavy, nejde však vysloveně o strach. Téměř pětina lidí se bojí rozšíření islámu, nespojuje ho však jednoznačně s uprchlickou vlnou. Jen zhruba pětina lidí se neobává ani uprchlíků, ani rozšíření islámu v ČR.

Hlubší analýza různých obav naší veřejnosti, které jsme v základní podobě publikovali dne 15. října, ukazuje, že strach z uprchlíků je pro mnoho lidí zástupným vyjádřením strachu z terorismu, mezinárodního organizovaného zločinu a islámského fundamentalismu. Názorně tuto skutečnost ukazuje následující schéma, založené na korelacích a velikosti faktorových skórů. Všechny čtyři komponenty spolu v mysli lidí těsně souvisejí. Příliv uprchlíků je ale zřetelně slabší než složky ostatní.

Prosté strašení uprchlíky, jehož jsme byli v nedávné minulosti svědky ze strany politiků i médií, zjevně nepostihuje podstatu věci. Data nasvědčují tomu, že cílená komunikační kampaň usilující o objasnění uprchlického problému by měla začít u propojení islámského fundamentalismu s terorismem a organizovaným zločinem. 

Při pohledu na data se nemůžeme ubránit pocitu, že uprchlická krize je nástrojem soupeření na domácí politické scéně. Zatímco strach z islámu je univerzální a jde napříč politickými tábory, strach z uprchlíků se soustřeďuje do široce pojatého levého středu, kam se zařazuje nejpočetnější masa potenciálních voličů. Ta není příliš postojově a názorově vyhraněná a může být snadněji ovlivněna.

Dnes iracionální, emotivně zakotvený, nestrukturovaný strach z celého souboru výše uvedených rizik je závažným společenským jevem. Data jasně prokazují, že ve vědomí lidí tento strach oslabuje naše zakotvení v Evropské unii, zpochybňuje výsledky polistopadového vývoje a zprostředkovaně i důvěru v demokratický režim. Překonání tohoto strachu bude složité a představuje nepochybně dlouhodobý úkol: Vyžaduje oslabení emocí, vede přes střízlivé a věcné informace a trpělivou argumentaci. Vyžaduje také pochopení zdrojů problémů a možných cest a nástrojů jejich řešení.