Dobrovolnice: Mezi uprchlíky jsem v bezpečí, v Česku se bojím víc

Eva Zahradníčková se rozhodla pomáhat migrantům. Jezdí do uprchlických táborů, pořádá sbírky a často se zapojuje do diskuze o migrační krizi. Naposledy jela do tábora Idomena na řecko-makedonských hranicích. Po návratu do Česka by se ale nejraději vrátila mezi uprchlíky.

"Tam se cítím naprosto bezpečně. Naopak když jdu po Brně, tak na mě třeba lidi plivou. Teď si přede mnou na ulici paní odplivla s tím, že 'Česko se za vás stydí'," prohlásila dobrovolnice. Mezi Čechy sympatizujícími s Blokem proti islámu už je totiž známá jako "vítačka uprchlíků".

A zatímco na ni Češi nadávají a vyhrožují jí, mezi uprchlíky se prý nebojí. Sexuální ani jiné útoky v táboře nikdy nezažila. "Já myslím, že sex je to poslední, co je teď zajímá. My jsme tam vůbec nebyly obtěžované jako ženy, nikdo nás nikdy neatakoval, ani slovně," dodala Zahradníčková.

A nemá strach ani o své dva syny, kteří s ní do táborů na hranicích jezdí. "Já jsem s sebou měla svého pětiletého syna, ten si tam normálně hrál s těmi dětmi a my jsme tam s maminkami seděly a probíraly život," popisuje život v kempu.

Za některé Evropany se naopak Zahradníčková začíná stydět. "Stydím se tam za to, jak jsme v Evropě sobečtí. Kdybych měla migrovat, tak radši se Syřany a ne s Čechy," šokovala dobrovolnice. "Mně se tam uleví, že si nikdo na nic nehraje a ti lidi musí spolupracovat," doplnila.

Život v uprchlickém táboře ale samozřejmě není žádný med, což přiznává i Zahradníčková.