Politický vliv Ruska v Česku: Studie ukázala závažnou skutečnost

Dodávka energií z Ruska do Evropy bývá často označována jako politický nástroj mocenských struktur Ruska. Jeden z autorů studie, Martin Jirušek, přiznává, že v posledních letech se objevily problémy s dodávkami zemního plynu, takže otázka energetické závislosti je pořád živá. "Nás však zajímalo, nakolik je toto podezření oprávněné," vysvětlil na webu Masarykovy univerzity.

Studie se zaměřila na dodávky plynu a energetických celků pro jaderné elektrárny. Právě tyto komodity jsou významným vývozním artiklem Ruska, které se snaží obnovit své bývalé mocenské pozice. Trh se zemním plynem je podle autorů citlivý proto, že je stále roztříštěný, a podobné je to s výstavbou jaderných elektráren. "Výstavba takového zařízení je velmi drahá a dopadá na celou řadu sektorů od vzdělání po průmysl. Díky tomu jsou vztahy s dodavatelem dlouhodobé a dodavatele lze jen těžko změnit," tvrdí Jirušek.

Odborníci prozkoumali situaci ve 12 zemích střední a východní Evropy a zjistili, že situace je závislá zejména na konkrétním prostředí. Rusko podle závěrů studie využívá energetiku jako svůj politický nástroj tam, kde mu to daná země dovolí,pokud žádnou pojistku v podobě ochrany na základě unijní legislativy.

Česká republika má naštěstí dobré postavení. Není totiž zcela závislá na ruském plynu a odebírá jej také z Norska. Jako člen Evropské unie se také řídí pravidly vnitřního trhu, což podle autorů snižuje možnosti ruské strany využívat ji jako politický nástroj.

"Země jako Ukrajina nebo Moldavsko, které nejsou pod ochranou EU, jsou na tom hůře. Situace zde je mnohem náchylnější ke zneužití energetiky pro politické účely," podotkl na online.muni.cz Jirušek. Míru politizace obchodu s plynem zkoumali odborníci za pomoci strategického přístupu k energetice, tedy kritérií, jejichž splnění znamená, že je energetika zneužívána jako nástroj státu. 

U jaderných energetických celků posuzovali autoři způsob zadávání výběrového řízení na dodavatele, stavbu, provoz či dodávky paliva a hodnotili rizika jednotlivých kroků. "V tomto byznysu, kde jde o velké peníze, přirozeně funguje lobbing i na vládní úrovni. Zároveň je ale sektor svázaný velmi přísnými pravidly a možností pro uzavření obchodu je velmi málo, takže fungovat v tomto případě jako prodloužená ruka vlády je vysoce riskantní a firmy si to nedovolí," uvedl Jirušek.