Proč Češi nadávají na uprchlíky? Jsou zmatení, proto nastupuje cenzura

V průběhu roku 2015 v ČR došlo ke znatelnému růstu počtu nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech. Ukázala to analýza organizace Člověk v tísni, která odhalila, že na Facebooku domunijí příspěvky a komentáře na téma migrace (88 000 komentářů, tedy cca. 56% ze všech analyzovaných příspěvků) následované výroky na téma muslimů a islámu (49 000 komentářů, tedy cca. 31% z analyzovaných příspěvků). 

"Šíření projevů nenávisti jsme sledovali na sociální síti Facebook a také v diskuzích na zpravodajských serverech" vysvětluje mediální koordinátorka projektu Hana Daňková a dodává: "v daném období nenávistné projevy směřovaly zejména proti uprchlíkům, migrantům, muslimům a islámu, přičemž se tyto kategorie často protínaly."

"V průběhu zkoumaného období tak nenávistný diskurz reagoval na rostoucí vlnu migrace ze zemí Afriky a Blízkého východu. Naopak nenávistné projevy vůči uprchlíkům a migrantům z jiných regionů, jako je Jihovýchodní Asie či postsovětské země se vyskytovaly jen v minimální míře. Podstatnou část obsahu naplňovaly také tzv. hoaxy, poplašné zprávy, zaměřené zejména proti muslimům," vyplývá dále z analýzy.

Fištejn tvrdí, že společnost je značně dezorientovaná a k situaci přispívá i to, že každý může vyjádřit jakoukoli myšlenku včetně myšlenky nenávistné. "Nenávistné debaty jistě nepřišly s uprchlickou krizí," upozornil Českou televizi Fištejn s tím, že projevy nenávisti se ve společnosti vyskytovaly samozřejmě i dřív, často se projevovaly mezi oponenty třeba při debatách o ukrajinských událostech.

Problém podle něj není v tom, jak se zbavit nenávistných komentářů, ale co to vůbec nenávist je. "Cenzura už v nějaké podobě přichází, ať už jde o moderované komentáře, nebo úplný zákaz komentářů," dodal.