Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum

Navzdory klesající ochotě z bloku vystoupit však Češi zůstávají k fungování a podobě Unie značně kritičtí. Tato rozpolcenost se projevuje zejména v tom, že ačkoliv spokojenost se členstvím mírně roste, podpora konkrétních integračních kroků, jako je zavedení eura, zůstává dlouhodobě na velmi nízké úrovni. Společnou evropskou měnu by v současnosti podpořila pouze necelá čtvrtina populace, což souvisí s obavami ze zdražování i pocitem možné ztráty národní identity.

Analýza STEM rozděluje společnost do několika postojových kategorií od „Euronadšenců“ až po „Skalní odpůrce“. Ukazuje se, že podíl protiunijně naladěných občanů v posledních letech klesá a vrací se k hodnotám z roku 2019, tedy z období hospodářské konjunktury. Celková spokojenost se nyní nachází na jedné z nejvyšších hodnot za poslední dekádu, čímž se postupně zahlazují propady způsobené dřívější hospodářskou a migrační krizí.

Zajímavým fenoménem je rozdíl mezi pocitem „evropanství“ a sympatiemi k unijním institucím. Za Evropany se považuje více než 70 procent dotázaných, což je o sedm procentních bodů více, než kolik lidí by hlasovalo pro setrvání v EU. Podle analytika Martina Kratochvíla to naznačuje, že kritika Čechů nesměřuje k evropské identitě jako takové, ale k institucionálnímu pojetí a konkrétnímu politickému směřování Unie.

Hlavním terčem kritiky je pak hospodářská stránka a řízení celého bloku. Češi vnímají Evropskou unii jako těžkopádnou strukturu, která svou byrokracií a regulacemi brzdí vlastní ekonomický rozvoj. Tento názor sdílí většina populace bez ohledu na to, zda patří k příznivcům či odpůrcům integrace. Rozdíl spočívá v tom, že pro příznivce je poukazování na chyby snahou o zlepšení projektu, zatímco odpůrci v těchto bariérách vidí důkaz nesmyslnosti celého evropského společenství.

Mezi nejvýraznější překážky rozvoje řadí česká veřejnost kromě zmíněné byrokracie také nedostatečnou podporu průmyslu a regionů. Stále častěji se v negativním kontextu objevuje také důraz na politiku Green Dealu, která je vnímána jako další zátěž pro hospodářství. Pohled na EU jako na brzdící mechanismus je v české společnosti hluboce zakořeněn a tvoří základní kámen zdejšího kritického realismu vůči Bruselu.

Přesto pokud by se nyní konal referendum o vystoupení z EU, pro možnost zůstat by hlasovalo 65 procent lidí. 34 procent by chtělo EU opustit, překvapivě se ale i mezi skalními odpůrci EU najdou tací, kteří z Unie vystoupit nechtějí, a to hned 7 procent.

Ústav STEM upozorňuje, že současné posílení proevropských nálad může být pouze dočasné a bude záležet na dalším postupu nové vlády. Rozhodující bude, jakým způsobem se kabinet postaví k formování evropské politiky a jak intenzivní budou případné spory mezi českými zastupiteli a evropskými institucemi. Míra kritiky ze strany vlády se v budoucnu přímo odrazí v tom, zda se trend rostoucí spokojenosti udrží.

Konečné hodnocení průzkumu ukazuje, že český vztah k EU je pragmatický. Lidé si uvědomují přínosy členství a nechtějí riskovat nejistotu spojenou s vystoupením, zároveň však volají po reformě vnitřních procesů. Tato potřeba „lepší Evropy“ sjednocuje i jinak názorově rozdělené segmenty společnosti, přičemž společným jmenovatelem zůstává odpor k nadměrné administrativní zátěži a ochrana národních ekonomických zájmů.