Praha – Čeští aktivisté požadují po Evropské unii , aby zatavila dotace pro zemědělskou firmu, která provozuje vepřín v místech protektorátního tábora pro Romy v Letech u Písku. Současný stav prý považují za skandální.
Aktivisté věří, že by se tak mohlo podařit velkovýkrmnu z pietního místa romského holokaustu odstranit. Výzvu dnes předali zastoupení EU v Česku. „Řešení současného skandálního stavu je velmi snadné. Zjistili jsme, že prasečí farma na místě romské genocidy je příjemcem evropských zemědělských dotací. Bez těchto dotací by byla prodělečná a v krátké době by zkrachovala," uvedl Miroslav Brož ze sdružení Konexe.
Podle vedoucího zastoupení Evropské komise v ČR Jana Michala ale příjemce podpory určuje členský stát. „Evropská komise spravuje společnou zemědělskou politiku, jednotlivé příjemce podpory však určuje každý členský stát," napsal v reakci ČTK.
Česko dlouhodobě čelí kritice mezinárodních institucí za to, že na pietním místě vepřín stojí. Vlády se snažily najít řešení. Mluvilo se o tom, že by stát podnik odkoupil a zboural. Podle odhadů by se cena mohla pohybovat ve stovkách milionů. Podle textu výzvy velkovýkrmna vyrostla v Letech v roce 1973. Po pádu komunistického režimu ji získala soukromá společnost.
O pokračujícím jednání s firmou se zmínil před pár dny v Letech i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), podle něj ale žádný závěr z dialogu nevzešel a farma na místě zřejmě zůstane.
Podle strategie romské integrace do roku 2020 není nynější situace v Letech přijatelná a je neúnosná. Na řešení mají do konce roku 2018 spolupracovat ministři kultury, pro lidská práva a financí.
Podle Brože však vždy chyběla jakákoliv vůle něco měnit. „Nikdy nebyla sebemenší reálná politická vůle tak učinit (vepřín koupit a zbourat). Sliby podle našeho mínění sloužily jen k uklidnění zahraničních lidskoprávních institucí," uvedl.
Tábor v Letech protektorátní úřady otevřely v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo i v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak na cikánské. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 romských mužů, žen i dětí. Zahynulo v něm 327 lidí, přes 500 skončilo v Osvětimi.
Související
Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady
Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel
Aktuálně se děje
včera
Bývalý princ Andrew mohl zkomplikovat vyšetřování. Zavařil by králi Karlovi
včera
Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana
včera
Slavia se v Lize mistrů dočkala prvního bodu. V istanbulském pekle remizovala 2:2
včera
Otevírací doba obchodů ve středu 28. října. Lidé tápou, zákon mluví jasně
včera
V Plzni se našel velký obnos peněz. Popelář si eura nenechal pro sebe
včera
Oslavy 17. listopadu budou i bez dotace od Klempíře. Lidé poslali miliony
včera
Lékař může požadovat nejrůznější platby. Vojtěch vyjasnil, co je legitimní
včera
I těstoviny mají mezinárodní den. Existují recepty, které se vaří 200 let
včera
Musk přiznal, že Ukrajině omezil Starlink
včera
WSJ: Trump chce, aby se novým šéfem OSN stal Orbán, Čína a Rusko nejsou proti
včera
Milion chvilek popřel, že by zveřejnil Babišovo telefonní číslo
včera
Vláda prodloužila regulaci paliv a schválila uzákonění koruny v Ústavě. V Senátu zřejmě narazí
včera
Povstal jako fénix z popela. Jak dokázal Lula da Silva vyhrát volby po projetém prvním kole?
včera
CNN: USA plánují po volbách rozsáhlý útok na Írán
včera
Milion chvilek a opozice rozeštvávají společnost, řekl Babiš. Navrhne dobrovolné placení televizních poplatků
včera
Trump neunesl, že nedostal Nobelovu cenu. Vulgárně se pustil do Norska
včera
Vučić v parlamentních volbách prohrál. Srbsko celou noc mohutně oslavovalo
včera
Prezidentské volby v Brazílii vyhrál počtvrté Lula da Silva. Poražený Bolsonaro chce anulovat výsledky
včera
Počasí: Státní svátek a podzimní prázdniny překazí déšť
25. října 2026 21:18
Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení
Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.
Zdroj: Libor Novák