Křesťanští uprchlíci z Iráku už bydlí v bytech. Někteří už začali pracovat, děti jsou přihlášeni do škol

Čtyři desítky iráckých křesťanů, které do Česka přivezl před pár měsíci Nadační fond Generace 21, se už přestěhovaly do bytů a dál se učí češtinu. Někteří z dospělých také už začínají pracovat. Fond to uvedl na svém webu. Pobyt uprchlíků v ČR hradí fond - polovina z nich žije v Praze a polovina v Českém Těšíně.

Fond chtěl původně přesídlit 153 křesťanů, dopravil jich ale jen 89. Vláda totiž projekt v dubnu zrušila poté, co skupina 25 přivezených lidí odjela do Německa, odkud je teď úřady chtějí vrátit zpět. Jedna rodina čítající osm osob pak odletěla zpět do vlasti kvůli stesku po domově, odcestovalo i dalších 16 lidí. O 40 zbývajících se fond stará. „Všech 40 Iráčanů, jejichž pobyt v ČR financujeme, již bydlí v bytech, daří se jim dobře, dále se učí česky, první z nich začínají pracovat, některé děti se chystají na letní tábory. Děkujeme všem, kteří náš projekt nadále podporují, vaše dary jsou využívány na pomoc při jejich začleňování do normálního života," uvedl fond na svých stránkách.

Uprchlíci se učí česky, děti v září nastupují do školy

Devatenáct lidí je na Těšínsku, 21 v Praze. Uprchlíkům v Praze věnuje Armáda spásy. Pečuje o pět rodin s dětmi, manželský pár a dvě svobodné ženy a jednoho muže. „Všichni už bydlí v bytech. Jsou rozeseti po celé Praze. Intenzivně se učí češtinu. Děti jsou přihlášeny do škol, kam od září nastupují. Některé jsou nyní na táboře, některé se tam chystají," potvrdil ČTK koordinátor z Armády spásy Petr Janoušek.

Uprchlíci už získali v Česku azyl. Poslední pražské rodiny by si doklady s biometrickými údaji měly vyzvednout příští týden. Azylanti se mohou v Česku ucházet o práci bez pracovního povolení. Podle Janouška jeden z mužů z Prahy už místo získal. Nastoupil do firmy ve svém oboru, kterým jsou informační technologie. Armáda spásy jedná i o uplatnění pro další. Jeden z nich je lékař, který si vyřizuje uznání jeho vzdělání, aby mohl ve své profesi pokračovat i zde.

Koordinátor uvedl, že nikdo z nich nemá v úmyslu někam utíkat. „Je to pro ně ale náročné. Po pár měsících, kdy jsou v bezpečí, se u nich objevuje deprese. Uvědomují si, že jejich nová situace je na dlouho, možná navždy," řekl.

Azylanti se úprý snaží v Česku integrovat. Pomoci jim k tomu má i samostatné bydlení. Byty prý nebylo vůbec jednoduché pronajmout, i když jich jsou v metropoli volných stovky. Někteří majitelé totiž nechtěli ve svém bytě cizince. Jiným vadili lidé z Blízkého východu či přímo iráčtí uprchlíci. Náklady za bydlení hradí nadační fond, nájemní smlouvu mají ale azylanti. Armáda spásy je někde jen jako garant.

Další uprchlíky přivézt nechceme

Nadační fond se na svém webu ohradil proti zprávám některých médií, že chce přivézt do Česka další uprchlíky. „O ničem takovém v dohledné době neuvažujeme. Médiím bylo pouze sděleno, že pokud by se zásadně změnila situace, někdy v budoucnosti pokus o něco takového zcela nevylučujeme," uvedl fond.

Lidé, kteří se uprchlíkům věnují, doufají v to, že vláda svůj postoj přehodnotí a dovolí přiletět těm, jimž zrušení projektu cestu na poslední chvíli zhatilo. "Dnes už lidé vědí, do čeho jdou a co je čeká. Jsou v kontaktu s těmi, kteří tu jsou. Prošli výběrem," uvedl Janoušek.

V první polovině dubna mělo přiletět devět lidí, kteří už měli letenky, odhlásili děti ze školy a prodali část majetku. Dalších 55 osob mělo dorazit na přelomu května a června.

Kromě toho se fond ohradil proti stížnostem skupiny, která utekla do Německa. „Ohrazujeme se proti stížnostem, že v Jihlavě a na Okrouhlíku bylo špatně postaráno o Iráčany, kteří později opustili péči NF G21 a odjeli ilegálně do Německa. Měli dostatek jídla, čisté vody i lékařské péče ve stejné úrovni jako všichni občané ČR, důstojné bydlení a navíc osobní péči místních obětavých pracovníků a dobrovolníků. Jen připomínáme pár fotografií z jejich pobytu v ČR. Jejich kritiku připisujeme uprchlickému stresu, který se podle psychologů velmi často projevuje stížnostmi právě na ty, kdo uprchlíkům pomáhají," dodal fond.