Depresemi trpí 615 milionů lidí. Až 15 procent Čechů řeší situaci sebevraždou

Podle Světové zdravotnické organizace trpí v současnosti nejrůznějšími formami depresí a úzkostí až 615 milionů jedinců. Ve srovnání s rokem 1990, kdy bylo evidováno 416 milionů pacientů s tímto onemocněním, se jedná o téměř dvojnásobný nárůst. Z aktuálních údajů přitom vyplývá, že léčba takto duševně nemocných stojí celosvětově zhruba 1 bilion dolarů. Státy přitom na léčbu duševních onemocnění investují pouhá 3 % z celkového zdravotnického rozpočtu.Nejdepresivnější jsou Indové, Číňani a AmeričaniV žebříčku s nejvyšším počtem výskytu depresí zpracovaného Organizací spojených národů se na první příčce umístila Indie. Tamní lidé trpí nejenom depresemi, ale také zabírají prvenství v počtu lidí s diagnostikovanou úzkostí. Hned za Indií se umístila v obou typech duševních poruch Čína, následovaná Spojenými státy americkými. Tyto země navíc zaujímají první tři příčky počtem uživatelů alkoholů a drog. Zajímavým faktem je, že v první desítce nejvíce deprivovaných zemí se objevuje jen jedna evropská - Rusko.Deprese řeší sebevraždou až 15 % ČechůVýzkum Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze odhalil, že 31 % české populace se někdy v průběhu života potýkalo s depresí. Tato duševní porucha se projevuje mimo jiné změněnou náladou bez racionálního základu, což můžou doprovázet bolesti hlavy, zhoršené vidění nebo nekvalitní spánek. Deprese ovlivňuje uvažování, jednání i tělesné funkce nemocného, což se projevuje v jeho každodenním životě. „Lidé pak mají tendenci vnímat svět spíše negativně, ztrácí sebevědomí, mívají větší sklon k úzkostem, což vyúsťuje v pocity beznaděje. Až 15 % nemocných se pak odhodlá ke konečnému řešení, tedy k sebevraždě," říká lékař Pavel Hanzelka, který působí jako odborný konzultant společnosti LR Health & Beauty. Tímto číslem se Česká republika řadí ve světovém žebříčku v počtu sebevražd, vytvořeného Světovou zdravotnickou organizací, na 27. příčku.Prevence duševního zdraví nabývá v ČR na důležitostiU deprese, podobně jako u všech nemocí, je nejdůležitější prevence. „Řada organizací proto zahajuje preventivní programy zaměřené na školáky a rozvíjení jejich pozitivního myšlení. Naopak u důchodců se prevence může rozvíjet pomocí pěstování nenáročného sportu a kolektivních aktivit," popisuje možné prevence odborný konzultant společnosti LR Health & Beauty Pavel Hanzelka. Česká republika se řadila mezi menšinové země v Evropské unii, které dosud neměly vládní program péče o duševní zdraví. V roce 2014 se proto přistoupilo k programu Ministerstva zdravotnictví s názvem Zdraví 2020. V rámci něho usiluje vláda mimo jiné o zkvalitnění a rozšíření psychiatrické péče, která byla ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi podprůměrná. Preventivní program Zdraví 2020 bude cílit na možnosti včasného rozpoznání duševní poruchy a zkvalitnění diagnostických postupů.