Důchodcům hrozí obrovské dluhy. Skončí na ulici?

Průměrné náklady na bydlení v České republice činí 27,3 % příjmů domácností, u nájemních bytů ve městech nad 50 tisíc obyvatel pak náklady šplhají nad 40 % z příjmu. Situace je však kritická především pro seniory, kteří mají v nájemních bytech často větší náklady než příjmy.

"Vyšší náklady na bydlení mají pouze v Dánsku. Tam je ale jiný spotřební koš, tedy výrazně levnější potraviny a spotřební zboží vzhledem k příjmu," varuje předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba. Podle něj je nejhorší situace ve velkých městech.

Nejohroženější skupinou jsou podle expertů osamocení senioři, kterých u nás žije přes 177 tisíc v nájemních bytech. "Již nyní vydává většina seniorů žijících v nájemních bytech většinu svého důchodu na náklady spojené s bydlením. Vzhledem k tomu, že většina seniorů není schopna si v případě zvýšení nájmu zajistit vyšší příjem, každé případné zvýšení nákladů pro ně může znamenat vážné finanční a často i existenční problémy," tvrdí Tomáš Kunc ze společnosti Senior Safe.

Odborníci vidí chybu zejména v zákoně o jednostranném zvyšování nájemného z roku 2006, který způsobil znamenal skokový růst nájemného v nájemních bytech. V hlavním městě se mezi lety 2006 a 2012 cena nájemného na metr čtvereční průměrně navýšila až 4krát, tedy z 37 korun na téměř 150 korun. Výše důchodu se však v Praze ve stejném období zvýšila pouze 1,3krát. 

Senioři mají možnost v případě nouze využít pomoc státu, ta ale podle odborníků není dostatečná. Na doplatek na bydlení mají totiž nárok pouze senioři s příjmy do 3 575 Kč měsíčně. 

Podobně problematické je vyplácení příspěvku na bydlení. "U příspěvku na bydlení uplatňují některá pracoviště Úřadu práce v rozporu se zákonem majetkový test. Normativy na bydlení jsou plošné často pro celá města a není řešen náklad na konkrétní byt, ale na průměrné hodnoty přiměřeného bytu," varuje Taraba.

Senioři se tak mohou dostat i do dluhové pasti. Nejohroženější skupinou jsou podle Kunce nemocní senioři, kteří mají omezené příjmy, ale jejich náklady se vzhledem k nutnosti zajištění zdravotních pomůcek, léků, a případně i sociální nebo zdravotní péče zvyšují.