První svíčku na adventním věnci rozsvítí lidé již tuto neděli

Označení advent pochází z latinského slova adventus, které znamená příchod. Křesťané tím myslí příchod Vykupitele Ježíše Krista. Adventní doba trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně, která připadá na 25. prosince. Datum první adventní neděle se každý rok mění tak, aby čtvrtá neděle připadla na poslední neděli před 25. prosincem. V některém roce se tedy může stát, že poslední adventní nedělí je Štědrý den.

K přípravě na Vánoce patří nazdobený adventní věnec se čtyřmi svíčkami, jež lidé postupně adventní neděli za nedělí zapalují. Poslední hoří všechny čtyři. "Adventní věnec je holdem tomu, kdo je očekáván a kdo zároveň již přichází jako vítěz, jako král a osvoboditel - Ježíš Kristus. Světlo z hořících svící vyjadřuje přicházejícího Krista," vysvětlil františkánský kněz bratr Didak.

Adventní věnce mohou být i dva - jeden na stole a jeden - ovšem bez svíček - zavěšený na dveřích, okně či u stropu. Bývá zvykem, že se svíce rozžehnou na věnci na stole před hlavním jídlem, když se u něj sejde celá rodina.

Věnců jsou v předvánoční době plné trhy i květinářství. Lidé si je také často vyrábějí sami nebo společně s přáteli a známými. Jejich výroba není složitá – slaměný, korkový či keramický korpus se obalí chvojím a připevní se na něj svíčky a další ozdoby.

Do rodin s dětmi patří také adventní kalendáře, které mají 24 přihrádek, v nichž se skrývá nějaká sladkost. Děti si každý den vezmou z kapsičky jeden pamlsek tak, aby jim vystačil kalendář do Vánoc. V adventní době se také konají po celé zemi mše a koncerty v kostelích a řada charitativních akcí.

"Advent by neměl být jen obdobím horečných nákupů. Měli bychom si najít čas na zastavení v každodenním shonu a k zamyšlení, věřící také na očekávání a těšení se na příchod Krista," připomněl Didak.