Badatelé údajně našli hroby obětí železné opony

Polský Ústav národní paměti již dříve oznámil, že má zájem ostatky svých občanů exhumovat. Podle platformy za smrt Poláků zodpovídá především tehdejší ministr vnitra a pozdější komunistický premiér Lubomír Štrougal.

Polští státní zástupci se z podnětu Platformy začali letos smrtí svých krajanů zabývat. Již dříve Platforma uvedla, že podle jejího výzkumu je Štrougal zodpovědný za smrt alespoň 60 osob zabitých na železné oponě v době komunismu. Za jeho působení ve funkci ministra vnitra byla železná opona nabita 4000 - 6000 volty, což vedlo ke kruté smrti těch, kteří se snažili překročit hranice směrem na Západ, uvedla.

Tým Platformy evropské paměti a svědomí podle její výkonné ředitelky Neely Winkelmannové identifikoval všech 13 polských obětí. Snaha dohledat těla vedla také k nálezu dalších šesti neoznačených hrobů, ve kterých ostatky pravděpodobně spočívají, uvedla dnes.

Podle tehdejších předpisů měla být těla těch, kdo byli zabiti na železné oponě, pohřbena v neoznačených hrobech, a ty byly zarovnány s terénem. Nikdo z rodiny či blízkých nesměl být o pohřbení informován. Platforma předala výsledky svého bádání polským státním zástupcům.

Štrougalovu zodpovědnost v souvislosti s použitím vysokého napětí prověřovala i česká policie, věc však uzavřela jako promlčenou. Štrougal odmítá, že by něco zanedbal nebo zavinil: vypnutí proudu prý zdržela politická vyjednávání.

Trestnímu oznámení od platformy čelí Štrougal s někdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ Miloušem Jakešem také v Německu, a to kvůli smrti pěti Němců na hranicích.

S faktickým budováním železné opony začali komunisté v roce 1951. V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován, počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče vysokého napětí. Elektrický proud byl z plotu vypojen v polovině 60. let.

Informace o Čechoslovácích i cizincích, kteří u ostře střežených hranic zemřeli, poskytuje interaktivní mapa, jež vznikla pod Ústavem pro studium totalitních režimů. Podle jejích autorů zahynulo mezi lety 1948 a 1989 u hranic nejméně 266 lidí. Poláků eviduje aplikace 22.