Umělci se naštvali: Komanči by zasloužili rozpustit a pověsit. Je dobře, že Zeman 21. srpna nemluvil

„Nezapomínejme! Historie se stále opakuje. Čas letí tak rychle. 50 let je jako pár dní a komunisti zase spolurozhodují o naší budoucnosti. Nebuďme lhostejní. Buďme aktivními občany ne stádem na cestě za rohlíkem. Svoboda a demokracie není automatická, musí se za ni člověk umět aspoň postavit. Bojovat. Už nikdy 1968!“ napsala na facebooku herečka Aňa Geislerová, která také připomněla 100 dni hladovky ukrajinského filmaře Olega Sencova vězněného v Rusku.

O výročí 21. srpna na sociálních sítích promluvil i režisér Jan Hřebejk. Pozastavil se nad tím, že dav doslova vypískal českého premiéra Andreje Babiše. „Pan Babiš měl naprosté právo mluvit před budovou rozhlasu, protože je premiérem z vůle svých voličů. A jeho publikum mělo stejné právo pískat a skandovat, protože to pociťuje jako urážku obětí okupace (z důvodů, o kterých všichni víme, pokud náhodou nespíme),“ rýpnul si Hřebejk na twitteru.

Herec Jan Hrušínský se pak pozastavoval nad tím, že prezident Miloš Zeman 21. srpna nepronesl žádný projev. „Bylo lepší, že mlčel. A pan prezident Kiska mluvil skvěle,“ naznal nakonec Hrušínský. Jeho horecký kolega se pan na sociálních sítích pochlubil rudými trenýrkami. „Červené trenýrky proti všem přisluhovačům zla a zpochybňovatelům historie,“ napsal ke své fotce.

„Padesátý výročí okupace je za náma, a přesto se zdá, že osmašedesátýmu jsme nikdy nebyli blíž. Spíš to vypadá, že teprve proběhne. Výkřiky všech těch "popíračů okupace" nejsou vůbec dobrou vizitkou pro naše školství. A výmluvy prezidenta, kterej nemá sílu ani zopakovat "to, co řekl před padesáti lety"? Nezlobil bych se, kdyby opakoval jeden a ten samej projev každej rok, stejně jako zvládne každýho prvního září vítat prvňáčky. Podobně jako prvňáci, nám neustále dospívají noví a noví týnejdžři, kterejm je třeba srpnový události dokola připomínat,“ myslí si herec Jiří Maryško.

„Komanči překrucujou historickou pravdu vědomě a zasloužili by za to rozpustit a pověsit. Ale ještě horší jsou popírači z nevědomosti - s těma se nedá dělat nic. Snad jen prohlásit jejich názory za trestný (jako u popíračů holokaustu) a pozavírat. Jenže víme, co dělá kriminál s takovejma džihádistama, což jdou podobný č*ráci - zradikalizuje je a utvrdí v jejich pravdě,“ tvrdí herec.

Trestat za hloupost je podle něj blbost, hlouposti se musí včas předcházet. „Takže já skanduju: reformujte osnovy! Jinak se nám z tý demokracie fakt stane vláda lůzy, kterou jsme si sami nedbale vychovali,“ dodal Maryško.

Pozastavil se také nad hlasováním o usnesení, že „invaze v roce 1968 byla v rozporu s právem". Všichni zmáčkli "ANO", až na pět komančů a šest poslanců ANO, který se zdrželi. Jeden musel na stranu, neřekl na kterou. „U komunistů to chápu a babišovcům doporučuju tohohle skleněnýho kývacího čápa - na e-shopu je maj za pár koblih. Na mačkání hlasovacího knoflíku je to docela dobrá pomůcka. Musí se do toho akorát dolejt voda, ale to není problém, stačí znárodnit jednu studnu,“ ironicky poznamenal herec.

Obsáhlejší vyjádření pak přidal i zpěvák Tomáš Klus. „Tragické, to s pachutí zrady velké mocnosti i vlastních lidí, jejichž touha po moci nad námi převážila nad touhou pomoci nám, a to takovou silou, že následně zvládla ohnout dalších milión hřbetů ochotných jít proti ideálům pravdy a zaškrtit dech svobody v samém jeho zárodku,“ uvedl na svém facebooku.

„Přeji si, abychom nikdy nezapomněli na sílu, kterou máme ve svých rukách my, občané. Vždyť i celé Pražské jaro bylo hnáno větřením svobody a po ní lačná společnost byla schopna vyvinout takový tlak, že i kostnatějící, leč stále krví čpějící státní aparát byl nucen povolovat sevření. Ať už šlo o cenzuru, nebo otevření se vizi určité liberalizace společnosti, udělali si to lidé sami. Ti lidé, kteří byli léta strašeni, biti, šikanováni a kterým byla programově upravována skutečnost, najednou pocítili, že mohou něco změnit, že pravdu lze spatřit, že existuje a že rozhodně stojí za to, postavit se a jít za ní,“ vysvětluje Klus.

Právě to podle něj odkrylo neschopné figury, které stály v čele země. „Je nutné přijmout zodpovědnost za situaci v níž se nacházíme, kdy je nám pohrobky této lživé doby znova před očima pravda demontována, relativizována a tupena ve snaze zmást nás a poštvat proti sobě, protože komu budeme věřit, až zase nic nebude pravda?“ zajímá ho.

„Staneme se znova snadnou kořistí vlka, co umí slíbit, že nás pravdu naučí a vybere z nás takové, kteří jsou ochotni ji do nás vtloukat. Ještě stále je na nás, vybrat a spolupracovat s takovými, kterých si budeme vážit a jejichž reprezentace nás bude těšit. Je pouze na nás toto podnebí vytvořit. Je zapotřebí účastnit se veřejného života, promlouvat do něj a kontrolovat ty, kteří operují silou našich hlasů. Je na nás uvědomit si, jestli potřebujeme dialog, či diktát,“ burcuje Čechy Klus.