Nejnebezpečnější droga ze všech? Češi si ji dopřávají každý den

Určit nejnebezpečnější drogu na světě nebylo podle vědců vůbec jednoduché, velkou roli zde samozřejmě hrála rozšířenost, dostupnost i četnost konzumace. Nakonec se vědci shodli na tom, že zatímco tvrdé drogy jako kokain a podobně jsou mnohem škodlivější, jejich ilegální status, cena a nedostupnost fungují jako spolehlivá obrana, aby jim mohlo propadnout větší procento lidí.

Na druhou stranu alkohol je ve většině státu omezen pouze věkově a marihuana začíná být díky svým lékařským benefitům v řadě státech legalizovaná, vědci je společně vyhodnotili jako nejnebezpečnější drogy na světě. Expert na drogy z londýnské univerzity David Nutt pracoval celkem se 16 kritériemi, když vyhodnocoval nebezpečnost drog.

Kategorie zahrnovaly pravděpodobnost úmrtí, závislost, zhoršení duševního fungování, ztrátu hmatatelných socioekonomických věcí (jako je dům nebo zaměstnání), fyzické zranění a trestné činnosti. Byly vzaty v úvahu také ekonomické náklady země, stejně jako mezinárodní škody (například v oblasti politické a společenské destabilizace).

Z celkových výsledků vyplývá, že metlou pro lidstvo je skutečně alkohol. Umístil se i před heroinem a kokainem (druhé a třetí pořadí), marihuana skončila až na osmém místě, tabák byl vyhodnocen jako šestý nejškodlivější. "Alkohol je škodlivější než heroin nebo kokain z toho důvodu, že kromě uživatelů může ohrozit i nevinné lidi kolem. Heroin nebo kokain škodí převážně svým uživatelům," řekl Nutt.

Podle vědců pokud se jedná o návykovost mezi alkoholem a marihuanou, pak alkohol zde prohrál na celé čáře. Výzkum mezi 8000 Američanů, kteří si dopřávali marihuanu, ukázal, že jen 15 procent z nich se na látce stalo závislými. Ještě méně (9 procent) uživatelů marihuany by však podle lékařů prošlo oficiálními testy o těžkých závislostech. Pokud ovšem byla marihuana smíchaná s tabákem, návykovost stoupla až na 32 procent.

Alkohol způsobuje řadu onemocnění, od kardiovaskulárních a neurologických poruch až po degeneraci jater. Nepřímo způsobuje dopravní nehody, zvyšuje promiskuitní aktivity a tím i pravděpodobnost, že se lidé nakazí řadou přenosných nemocí, způsobuje i obrovské výdaje v ekonomice národa, protože se platí za léčbu pro ty, kteří trpí problémy souvisejícími s alkoholem.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každoročně je 3,3 milionu úmrtí způsobeno škodlivým užíváním alkoholu, což představuje 5,9% všech úmrtí za rok. Statisticky řečeno na celém světě zemře každých 10 sekund jeden člověk na následky špatného a nerozumného užívání alkoholu.