Církve a odborníci chtějí připomenout odkaz mistra Jana Husa

Ekumenická komise vlastně navazuje na svou předchozí práci, která se už v 90. letech zabývala Husovou církevní rolí. Cíl zkoumání se však v nadcházejících čtyřech letech mírně změní.Nově ustavená komise chce veřejnosti přiblížit Husův "druhý život", tedy to, jak jako symbol putoval českými dějinami. "Mistr Jan Hus se v průběhu staletí stal projekčním plátnem, na nějž si jednotlivé ideologické proudy promítaly vlastní myšlenky. My ho chceme osvobodit z klišé a ideologických přemaleb a ukázat, v čem je důležitý pro nás dnes," řekl v pondělí Halík.Právě přiblížení Husova odkazu zproštěného všech předsudků lidem považují členové komise za svůj prvořadý úkol. Výsledky své práce chtějí prezentovat veřejně, za tímto účelem dokonce vznikne nový internetový portál www.jan-hus.eu."Velice to teď vystihli novináři, když v nějakém článku napsali, že svátek upálení mistra Jana Husa v červenci je pro Čechy možnost prodloužit si víkend. To je přesně to, co chceme změnit. Nechceme, aby byl Hus spojován s víkendem, ale s odkazem, který po sobě zanechal," řekl další člen komise a předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.Komise, ve které sedí zástupci tří největších církví působících v Česku, by se měla podle Halíka scházet zhruba jednou za měsíc. V komisi zasedá také například pražský arcibiskup Dominik Duka nebo zástupci brněnské i pražské filozofické fakulty.Halík v pondělí připomněl, že osobnost mistra Jana Husa i jeho dílo po dlouhá staletí církve rozdělovaly. Prostředí se však změnilo a jeho odkaz by se tak naopak mohl stát pojítkem církví, stejně jako mostem ke společnosti."Tvůrčí zájem komise je intenzivní a silný a nespočívá v tom, že chceme sami pro sebe něco dělat. My chceme téhle společnosti, která má spoustu problémů, ukázat, že už 15. století nabízí mnoho zajímavých myšlenek," dodal potom Ruml.Mistr Jan Hus byl český kněz, náboženský myslitel a reformátor. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Ta ho však označila za kacíře a na kostnickém koncilu v roce 1415 jej vydala světské moci k upálení na hranici. Datum jeho smrti, tedy 6. červenec, se stal státním svátkem.