Romové: Jsme slušní, ale nadávají nám nezaměstnaní Češi

„Nekrademe a posíláme děti do školy. Snažíme se žít slušně. Pak ale za zavřeným oknem posloucháme rasistické nadávky,“ prozradila třiačtyřicetiletá Helena Stankovičová. Ta se svým manželem Štefanem, třemi dětmi a jedním vnoučetem žije v ubytovně již devět let. Předchozí obecní byt museli opustit, jelikož jim město vypovědělo smlouvu. Jak paní Stankovičová tvrdí, oba dva se snaží žít poctivý život. Jelikož je ale její manžel vážně nemocný, vydělávat musí sama v rámci veřejně prospěšných prací. 

Navíc se rodina diví, že demonstrovat chodí i lidé, se kterými se potkávají na úřadu práce a mají problémy se zákonem. „Křičí hesla a druhý den mě normálně zdraví na ulici,“ nechápe Helena. Nezapírá ovšem, že většina nájemníků ubytovny opravdu nic nedělá. Základním problémem je ale to, že místní házejí všechny Romy do jednoho pytle, což mnohdy není vůbec fér. Stankovičovi doufají, že se dokáží v brzké době postavit na vlastní nohy a najít si lepší bydlení.