Problémy mezi Romy a majoritou budou v Brně řešit strážníci s kamerami

"Jestliže budou nepřizpůsobiví lidé hrubě porušovat dobré mravy, městská policie zakročí a celý případ zároveň zdokumentuje," řekl Sázavský. Dodal, že kamerou pořízené objektivní svědectví by pak mělo obstát jako přesvědčivý důkaz v případném soudním sporu o vyklizení bytu. Radnici k aktivitě podnítilo zhoršení sousedských vztahů ve Václavské ulici ve Starém Brně. Lokalita přitom nepatří k vyhlášeným sociálně vyloučeným oblastem jihomoravské metropole. "Lidé si tam stěžují na rušení nočního klidu, nepořádek a soustavný pohyb cizích lidí. Výrazně se zhoršilo soužití mezi nimi," řekl Sázavský. Za sousedskými potížemi nejsou podle místostarosty pouze Romové. "Problémy dělají i příslušníci takzvané majority," dodal. V případě zjištění porušení dobrých sousedských mravů pošle radnice nepřizpůsobivým nájemníkům výstrahu. "Pokud budou narušovat mezilidské vztahy opakovaně, ukončí městská část s takovými lidmi nájemní vztah a oni budou muset městské byty opustit," řekl Sázavský. "Dosavadní benevolence úřadů skončila. Nastal čas, abychom bezohledné chování jednotlivců postihovali. A je jedno, zda je potížista bílý, nebo zelený," dodal místostarosta. Radnice pak bude muset podle zákona těmto lidem poskytnout náhradní bydlení. "Takové možnosti máme," řekl místostarosta. V úvahu připadají například ubytovny nebo jiné městské byty - Sázavský však neupřesnil, kde tato nouzová přístřeší leží. Připustil ovšem, že náhradní bydlení může být časově omezeno a rozhodně není řešením pro trvalé bydlení vystěhovaného nájemce. Mezi sociálně vyloučené lokality v Brně patří podle sociologů především Cejl, Husovice, Trnitá a části Starého Brna a Zábrdovic. Ne všechny z těchto čtvrtí jsou však pod úřední správou městské části Brno-střed.