Bezdomovců extrémně v ČR přibývá. Jde o život!

Lidé bez domova vyprávěli nedávno v Poslanecké sněmovně své osudy. Cesty, které je dostaly na ulici, byly rozličné, dokazovaly to, že na ulici se může ocitnou doslova každý. Emilii, ženě ve středním věku, zemřeli blízcí, což řešila alkoholem, podnik, kde byla zaměstnaná, šel navíc do privatizace a ona přišla o práci, majitelka bytu ji vyhodila a Emilie prozatím na rok zakotvila v Armádě spásy, co bude dál, neví. I na začátku příběhu čtyřiapadesátileté Hanky byla smrt - zemřel jí manžel, jehož zadlužená matka vlastnila byt, kde všichni bydleli, netrvalo to dlouho a Hanka se ocitla bez střechy nad hlavou, dnes prodává Nový Prostor, vydělá si na jídlo, oblečení a nocleh. Šestatřicetiletá Alžběta je bez domova již šest let, měla přítele, který jí kradl peníze, nezbylo jí na nájem, pomohla jí až přítelkyně z Rozkoše bez rizika.

Obdobně smutné jsou i příběhy mužů. „Na ulici jsem se dostal vlastní vinou. Byl jsem po výkonu trestu, neměl jsem bydlení,“ řekl Ladislav, který nocuje na pražské lodi Hermes, určené lidem bez domova, a je prodejcem Nového Prostoru. Inka Králová z Armády spásy uvedla, že bezdomovectví se týká i seniorů. Někteří v jejich zařízení čekají na přechod do domova seniorů i pět let. Poslankyně Lenka Kohoutová (ODS), pod jejíž záštitou se setkání bezdomovců uskutečnilo, uvedla, že chce lidem bez přístřeší pomoci navrátit se zpět. Chce poznat jejich problémy, proto chodí jako dobrovolnice pomáhat do neziskové organizace. Paradoxem v této souvislosti zůstává, že je spolu s poslankyní Ivanou Řápkovou (ODS) například spoluautorkou návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi, který schválili zákonodárci a na základě kterého budou moci exekutoři dlužníkům zabavovat jednu z dávek v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí - a ponechat jim jen existenční minimum ve výši 2020 korun měsíčně. Podle opozičních politiků právě tím může eskalovat bezdomovectví.

Kohoutová upozornila na absenci zákona o sociálním bydlení, ráda by jej prosadila. Chybí podle ní startovací byty pro mladé lidi.“ Problémy mají především děti, které opustí dětské domovy a nemají kam jít,“ uvedla Kohoutová. Problém mají podle ní i lidé po výkonu trestu, kteří těžko shánějí práci. V diskusi z úst sociální pracovnice a představitele Úřadu práce zazněly výtky k takzvané sociální reformě, na základě které bude z obcí a městských částí právě na Úřady práce přesunuta sociální péče včetně výplaty dávek. Podle odborníků přitom umějí lidem v sociálním vyloučení nejúčinněji pomoci v obcích a v městských částech, kde je dlouhodobě znají. Nový systém bude podle nich odosobněný a pomoc jen zkomplikuje. V diskusi zazněl i názor, že k bezdomovectví v Česku přispěly krachy továren a likvidace podnikových ubytoven a bytů. Ty doposud nová výstavba, kde jsou byty prodávány za nedostupné ceny, nenahradila.

Počet lidí bez  přístřeší jde v České republice do desetitisíců, jen v Praze jsou asi 4000 bezdomovců nejen z hlavního města,  z toho pětina žen. „Podle odhadů se má počet lidí bez přístřeší do roku 2014 zvýšit až na 6600 lidí, v roce 2020 dokonce na 13 tisíc. Přibližně 5 až 10 tisíc domácností je navíc bezdomovectvím akutně ohroženo,“ varuje poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová (KSČM). Zima je pro bezdomovce nejsložitějším obdobím, bojují pravidelně o holý život a někteří, v důsledku mrazů, rok co rok umírají. Hlavní město Praha nedávno schválilo koncepci pro postupné řešení bezdomovectví na léta 2012 až 2020, vyplývá z ní, že kapacity služeb pro lidi bez přístřeší jsou nedostačující, především kapacita lůžek, kterých je v Praze něco málo přes čtyři stovky. V hlavním městě se proto například otevře nový azylový dům pro ženy. Další kroky jsou plánovány.