Zoufalý muž u Jílkové: Manželka mě denně bije, nechává mě o hladu!

Domácí násilí už by měl řešit zákon, policisté mají dokonce manuál, jak postupovat, když se na ně oběť obrátí. Přesto jsou mnozí stále týráni. A to nejen ženy, ale i senioři, nebo dokonce muži. Jeden takový do pořadu přes SMS fórum napsal zoufalou zprávu."Manželka mě každý den bije a už nevím, co mám dělat. Pokud zjistí, že píšu, budu týden hladovět, "psal neznámý.Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové je největším problémem, že mnohé oběti policii neohlásí, co se jim děje. Zvlášť když jde o muže, kteří se za to stydí. A některé sice podají trestní oznámení, ale druhý den ho utíkají stáhnout, což se opakuje stále dokola.Ovšem i pokud policii skutečně přivolají, dokáže jim pomoci? Policistka a vedoucí skupiny domácího násilí v Brně Alena Skoumalová tvrdí, že ano. "Pokud někde existuje člověk, který je týraný nebo je mu ubližováno, tak policie okamžitě zasahuje," prohlásila.S tím však nesouhlasila moderátorka Michaela Jílková, která řekla, že se na ni obracejí ženy, které si stěžovaly, že policie jim nedokáže pomoci. "Muž ji psychicky deptal, potom jí vyhrožoval nožem, ona zavolala policii a policie řekla: „Bodnul vás? Nebodnul. Zbil vás? Nic nevidíme“ A odjela."Skoumalová tvrdila, že takový připad se mohl odehrát jedině před více než sedmi lety, od roku 2005 něco podobného není možné. Na to jí Jílková odpověděla, že se to stalo před dvěma měsíci.Týral mě, policie nereagovalaS tím, že policie dokáže zasáhnout a ochránit oběť, nesouhlasila ani Vlasta Kukajová, jíž její bývalý partner opakovaně tyranizoval. "Já jsem domácí násilí zažila, dokonce jsem podala na policii trestní oznámení, podala jsem na policii i lékařské zprávy, kde bylo jasně vidět, že jsem byla psychicky týraná, bylo tam vidět, že jsem měla modřiny a zlomenou ruku. Všechno to bylo na policii podáno a policie přesto nereagovala. Policie od mého minulého přítele dokonce i slyšela, že mě zabije, pokud vstoupím na pozemek – nereagovala. Policista dokonce viděl, že mě můj druh napadl, a přesto nereagovala, a dokonce mě vyvedla z mého objektu," svěřovala se chvějícím se hlasem.Tyto její případy se prý řešily v letech 2002 až 2007. Přesto se ochrany nedočkala. A tak bylo jen otázkou času, kdy teror vyvrcholí. "Situace, kdy se to vyhrotilo, byla, když mi dal facku. A já, protože jsem temperamentní člověk a nenechám si nic líbit, tak jsem mu ji vrátila. A to jsem neměla dělat. Chytil mě za vlasy, začal mnou vláčet po bytě, začal mě kopat do ledvin a do břicha a já jsem si jen chránila obličej. Nakonec jsem skončila na zdi s rozbitým nosem. A když jsem to hlásila policii a přijela, tak mi v podstatě nepomohla," vyprávěla žena se slzami v očích.A podobných případů jsou stovky. Podle psycholožky Čírtkové bylo jen loni vykázáno z domovů 1 400 násilníků, tedy asi každý šestý výjezd policie k tomuto typu případů skončil vykázáním. Nejhorší podle ní je, že dvě třetiny pachatelů jsou duševně zdraví, normální jedinci. Porušují však sociální normu a útočí za zavřenými dveřmi na svého partnera, k němuž si to mohou dovolit.Jak z diskuze vyplynulo, policie je často bezmocná nebo se oběti bojí případ hlásit. Mnohdy jim tak psychickou pomoc poskytují různá sdružení specializující se na oběti - například Bílý kruh. Ale základem je podle všech zúčastněných mluvit o tom, nebát se na veřejnosti říct, že jste týraní.