Evropa stárne a mladí nepracují!

Podle zprávy ČSÚ vedou snižování počtu dětí a zvyšování naděje dožití v evropských zemích k zásadním demografickým změnám, které lze jednoduše shrnout jako stárnutí obyvatelstva. Přičemž počet osob, které dosáhly 65 a více let, už výrazně převyšuje počet dětí mladších patnácti let.Statistiky zároveň jednoznačně ukazují, že podíl osob ve věku 15 až 64 let (produktivní část populace) se bude v průběhu dalších desetiletí snižovat a naopak výrazně poroste počet osob starších 65 let (poproduktivní složka obyvatelstva)."Při tomto nepříznivém demografickém vývoji je nutné se ptát, jaká je budoucnost trhu práce a jestli lze nějakým způsobem těmto nepříznivým vlivům čelit. Je třeba zdůraznit, že z ekonomického pohledu je určující podíl zaměstnaných osob, respektive podíl osob nepracujících," uvedl Ondřej Nývlt z Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.Analýza trhu práce podle míry nezaměstnanosti je nedostatečná, protože míra nezaměstnanosti nebere v úvahu počet ekonomicky neaktivních, například většiny studentů, důchodců a osob na rodičovské dovolené, připomíná Nývlt. Počet nezaměstnaných je totiž vztažen k pracovní síle a nikoliv k populaci.Daleko průkaznější je podle Nývlta porovnat počet nepracujících osob, tedy součet nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních s celkovým počtem obyvatel. Tento ukazatel je vhodné vztáhnout na produktivní složku obyvatelstva (15 až 64 let). Ta nám ukazuje skutečné rezervy na trhu práce, protože už z názvu je zřejmé, že by v tomto věku měla většina obyvatel pracovat.Podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) v druhém čtvrtletí letošního roku obecná míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15 až 64 let v ČR meziročně stagnovala na úrovni 6,8 procenta. Podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ve druhém čtvrtletí 2012 hodnoty 8,4 procenta, což představuje meziroční pokles o 0,1 procentního bodu.