Alimenty by do budoucna mohly z příjmů rodiče ukrojit až čtvrtinu

Při vyměřování výživného by soudce vycházel z věku dítěte a platu povinného rodiče. V tabulce by si našel procentní rozmezí, v rámci kterého posléze stanoví konečnou výši výživného, kterou dotyčnému uloží. Materiál počítá s tím, že výše alimentů by se pohybovala mezi devíti a 24 procenty platu otce či matky. "Procentním rozmezím je lépe ošetřeno zohlednění dalších specifických situací, například zvláštních potřeb dítěte či situace platícího rodiče," vysvětlila ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Nejméně by platil rodič dítěte mladšího pěti let, kterému by soudce mohl uložit výživné v rozmezí od 9 do 13 procent jeho příjmů. Alimenty na dítě ve věku od 6 do 9 let by rodiče vyšly na 11 až 15 procent. Na úhradu nákladů na potřeby potomka ve věku od 10 do 14 let by pečujícímu rodiči podle tabulek měla stačit částka pohybující se od 14 do 18 procent příjmů druhého z rodičů, který s rodinou nežije ve společné domácnosti, na neplnoleté dítě starší 15 let by rodič měsíčně platil sumu dosahující 17 až 21 procent platu. Nejhlouběji by do kapsy musel sáhnout rodič dítěte, který již oslavil osmnácté narozeniny. Toho by výživné každý měsíc stálo pětinu až téměř jednu čtvrtinu platu jeho příjmu.

Materiál, který již ministerstvo odeslalo na adresu jednotlivých soudů, je přitom pouze doporučující, samotní soudci se při posuzování konkrétního případu budou i nadále řídit především vlastní úvahou. Uložené výživné tak nakonec může přesáhnout strop stanovený rezortem, či se dokonce dostat pod minimum, které tabulka určuje pro věkovou hranici, do které spadá dítě, o jehož potřebách se rozhoduje.

Resort současně počítá i s tím, že by se procentní rozmezí stanovená pro jednotlivé věkové kategorie dále upravila. Stát by se tak mohlo za rok, kdy skončí pilotní fáze nového způsobu výměry výživného za pomoci tabulek. Tu by ministerstvo rádo odstartovalo v květnu. Tabulky budou moci soudci při své práci využívat ještě před tímto termínem. "Zkušenosti ukážou, jaká bude konečná podoba tabulek. Již nyní však máme signály od soudců, které naznačují, že by se jednotlivé hranice měly posunout ještě o trochu výše," naznačila Kovářová.

Myšlenka na vznik tabulek, které by přispěly ke sjednocení dosavadní praxe při určování výživného, v jehož výši panují napříč republikou i rozdíly v řádech několika stovek procent, vzešla od samotné ministryně, ta se s touto problematikou setkala již v rámci své advokátní praxe. Za tím účelem Kovářová ustavila pracovní skupinu, jejímiž členy byl i ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník, ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová, děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého Milana Hrušáková či soudkyně Hana Nová, která se specializuje na rodinné právo. Model, který ministerstvo nakonec zvolilo, vychází z praxe rakouských soudů, kterým při stanovování alimentů také pomáhají tabulky. Při tvorbě materiálu, který bude k ruce českým soudcům, přitom jako podklad posloužily údaje ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu.