Ve městech chybí prostory pro karanténu lidí bez domova

"Pokud se onemocněním covid-19 nakazí člověk bez domova, je zde velmi vysoké riziko přenosu nemoci mezi další osoby bez domova, proto je nutné, aby byla města na tuto situaci připravena," uvedla mluvčí AS Tereza Melišová.

Sčítání loni na jaře ukázalo, že v Česku žilo celkem 21.300 lidí bez přístřeší a stálého bydlení, z nich 2600 dětí. Venku a v noclehárnách přespávalo 11.600 osob. Nejvíc z nich bylo v Praze, a to téměř 2100. Následoval Moravskoslezský kraj s 1700 lidmi. Průměrnému "člověku z ulice" bylo 47 let a pět měsíců.

Podle zástupců Armády spásy se situace mohla letos po nástupu koronavirové krize zhoršit. Do zařízení této organizace třeba v Moravskoslezském kraji už na jaře docházel dvojnásobek potřebných než obvykle. Mezi nimi byli i ti, kteří zrovna ztratili práci a museli opustit podnikovou ubytovnu, popsal ředitel ostravského centra sociálních služeb AS Tomáš Hruška. Zvýšenou poptávku po noclehárnách či potravinové pomoci zaznamenaly i další organizace, podotkl ředitel sociálních služeb AS Jan František Krupa.

Podle něj na jaře v některých místech vyrostly karanténní stany. Ty ale nepředstavují pro zimní období vhodné řešení a města zatím vyčleněné prostory nemají, podotkl Krupa. Pokud by samosprávy budovy nepřipravily, musela by karanténu zajistit centra. Podle zástupců AS by to ale bylo na úkor ostatních potřebných a s vysokým rizikem přenosu nákazy, dodal Krupa.

Praha v době epidemie ubytovala víc než 350 lidí bez domova v hotelech či hostelech, které musely kvůli nařízeným omezením zavřít. Pronájem ubytování by měl trvat do poloviny příštího roku, využívá ho asi polovina původních zájemců. Začátkem srpna pak pražští radní schválili, že metropole připraví soutěž na pořízení vlastních ubytoven.