Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu

Do výzkumu pro organizaci Slovo 21 se zapojilo 1037 uprchlíků. Anonymně vyplňovali dotazníky se 65 otázkami, Autoři se zaměřili na zaměstnávání, snahu učit se češtinu a pravděpodobnost návratu do vlasti. Drbohlav zmínil, že výsledky sice nejsou statisticky reprezentativní, ale k podobným číslům dospěla i agentura PAQ Research s ministerstvem práce či Mezinárodní organizace pro migraci.

První část nynějšího výzkumu ukázala, že většina dotazovaných přijela do Česka loni v březnu a dubnu. Celkem 37 procent respondentů mělo vysokoškolské vzdělání. Průměrný věk byl 40 let. Celkem 75 procent lidí uvedlo, že se chce vrátit domů na Ukrajinu, pokud to podmínky dovolí.

"V těch 75 procentech je mnoho ale, mnoho nebo. Zdaleka to nebude platit," řekl Drbohlav. Podle něj 70 procent dotázaných totiž uvedlo, že pokud se jejich potomci v Česku integrují či dorazí jejich partneři, tak se domů vracet nebudou.

Celkem 70 procent lidí se snaží také intenzivně učit češtinu, buď sami, nebo v kurzech. "Je tam nepřímá vazba mezi návratem a učením českého jazyka. Víme, že ne zdaleka všichni se vrátí," podotkl expert. Podle něj je dobré plány lidí znát. Výsledky se dají využít v integraci. "Jestli máte touhu se navrátit, tak se v zemi chováte jinak, než když si řeknete, že v zemi chcete zůstat," dodal Drbohlav.

Podle zjištění větší šance zapojit se na trh práce mají lidé s nižším vzděláním, ze západu Ukrajiny, s menšími tendencemi k návratu do vlasti. Nejdůležitější roli při zaměstnávání hrají předchozí kontakty na Čechy. Bariérou je pak nejistota kolem budoucnosti a setrvání, omezená znalost češtiny, péče o děti, složité uznávání vzdělání či nabídka nízkokvalifikovaných profesí. "Jednoznačně nejztrátovější jsou (při uplatnění) vysokoškoláci, nejlépe jsou na tom středoškoláci s maturitou," uzavřel Drbohlav.