V Česku během zimy uhynula polovina včelstev, říká výrobce medu

Za letošním úbytkem podle ní stál především teplejší přechod mezi podzimem a zimou, který vedl k vyššímu výskytu roztočů způsobujících například nemoc varroázu.

"Krátká a teplá zima znamenala vyšší aktivitu parazitů a roztočů, kterou se nepodařilo tak výrazně regulovat léčebnými postupy jako v předchozím roce," řekl ČTK zástupce společnosti Milan Špaček. Pokud v následujících měsících nedojde k extrémním teplotním výkyvům, snůška českého medu by podle něj měla dopadnout dobře. Tuzemští výrobci v Česku podle Špačka dlouhodobě nedokážou pokrýt poptávku, a tak se med často dováží ze zahraničí. V případě lesního medu je to například Španělsko či Argentina, uvedl již dříve.

Produkce medu v Česku podle Špačka v předešlých letech klesala. Mohly za to především problémy spojené s koronavirovou pandemií a úbytek řepky olejky, produkce mírně stoupla až loni, uvedl. "V posledních letech má významný vliv na množství řepkového nektaru volba hybridů řepky, v jehož případě zemědělci nehledí na nektarodárnost, ale na výnos. Mnoho z pěstovaných hybridů řepky tak tvoří příliš málo nektaru, což negativně ovlivňuje včelí produkci," řekl.

Podíl včelstev bez roztoče, který u včel způsobuje nemoc varroázu, letos podle Státní veterinární správy (SVS) meziročně klesl o 22 procent na 17 procent. Tento podíl klesá již druhým rokem, uvedla SVS. Nemoc v kombinaci s dalšími faktory, jako je nedostatečná výživa, virózy nebo nízká úroveň zoohygieny, může vést až k úhynu včelstev.

Řešit úhyn včelstev mechanickým opylováním, které se předloni podle Špačka testovalo v Izraeli, není vhodné, řekl. "Mechanické opylování není budoucností. Včely jsou totiž nenahraditelné. Jako jediné produkují med a jsou významnými opylovači, bez kterých by příroda nemohla existovat," dodal.

Podle Českého statistického úřadu bylo loni v ČR 654.000 včelstev. Vyprodukovalo se 7771 tun medu. Proti roku 2021, kdy včelaři vyprodukovali 6068 tun, je to nárůst o téměř 28 procent.