V Česku je téměř 18.000 lidí bez domova, 270.000 lidí je v bytové nouzi

V Česku bylo letos na jaře téměř 18.000 lidí bez domova. Na ulici a po noclehárnách jich žilo 12.000, zbývajících skoro 6000 pobývalo v azylových domech. Počet se za poslední tři roky příliš nezměnil. Výsledky svého letošního sčítání lidí v bytových problémech zveřejnilo ministerstvo práce. Dnes je poskytlo ČTK. Na ubytovnách podle zjištění vyrůstalo na jaře na 1400 dětí do 15 let. V přelidněných bytech a v nevyhovujícím bydlení pak žilo přes 21.000 dětí a mladých do 18 let. V bytové nouzi bylo celkem 272.000 osob.

Sčítání se uskutečnilo v první polovině letošního roku. Pro ministerstvo práce ho provedla společnost SocioFaktor. Navázala na sčítací akci před třemi lety. Využila údajů z letošního sčítání lidu i z vlastního rozsáhlého terénního průzkumu. Autoři se zaměřili na lidi bez přístřeší, v azylových domech, ubytovnách a podobných zařízeních, nejistém, přelidněném či nevyhovujícím bydlení. Soustředili se na osoby s českým občanstvím. V bytové nouzi bylo celkem 271.820 dospělých a dětí.

Venku či v noclehárnách přespávalo 12.000 lidí, z toho muži tvořili čtyři pětiny. Podíl se za poslední tři roky nezměnil. V roce 2019 bylo lidí bez přístřeší 11.600. V azylových domech žilo 5981 lidí, zhruba o 150 méně než před třemi lety. Podle autorů tak bylo letos v jarních měsících celkem bez domova zhruba o 250 lidí víc než o tři roky dřív.

V ubytovnách a dalších zařízeních pobývalo celkem 12.445 osob, z nich 1393 dětí do 15 let a 1915 seniorů nad 65 let. V přelidněných bytech bylo 37.472 lidí, z nich více než třetina dětí a mladých do 18 let. Nevhodné bydlení třeba bez tekoucí vody a dalšího vybavení mělo 16.058 lidí. Týkalo se to 7114 dětí a mladých do 18 let a 795 osob nad 65 let.

V Česku je podle statistik zhruba 4,5 milionu domácností. Podle loňské analýzy iniciativy Za bydlení problémy s bydlením už dřív mělo až 600.000 domácností. Z nich až 350.000 vydávalo za byt přes dvě pětiny svého příjmu, až 190.000 hrozila ztráta bydlení a až 60.000 žilo v nevyhovujícím prostředí. Podle expertů Česko potíže bez zákona o bydlení s rozdělením rolí státu a obcí i nastavením financování nevyřeší.

Na normě spolupracují ministerstva pro místní rozvoj a práce. Vláda by podle svého legislativního plánu měla připravený zákon dostat v posledním čtvrtletí příštího roku, platit by pak měl od roku 2025. Zástupci Platformy pro sociální bydlení před nedávnem ČTK řekli, že podle jejich informací by návrh legislativy mohl být hotový dřív a instituce a organizace by ho mohly dostat k připomínkám už začátkem příštího roku.

Související

Bezdomovci

Německo musí řešit nový problém. Počet bezdomovců raketově stoupá

Počet lidí bez domova v Německu dramaticky vrostl a k červnu 2022 dosáhl čísla 447 000, což ukazuje odhad zveřejněný ve vydání Spolkového sdružení pro pomoc lidem bez domova (BAG W) s centrem v Berlíně. V roce 2021 bylo v Německu registrováno 268 000 lidí bez stálého bydlení. V úterý o uvedla agentura DPA.

Více souvisejících

Bezdomovci

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy