V Česku už získalo dočasnou ochranu téměř 463 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Dočasnou ochranu v Česku za posledních sedm dní získalo 2288 uprchlíků před válkou na Ukrajině. Počet udělených víz tak proti předchozímu týdnu vzrostl o 94, před tím dva týdny klesal. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na twitteru. Od únorového vpádu ruské armády na Ukrajinu dosud Česko vydalo 462.887 dočasných víz. Svým držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v České republice.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na začátku listopadu uvedl, že zhruba pětina ukrajinských uprchlíků se už z Česka vrátila domů. Ve čtvrtek řekl, že si umí představit přijetí dalších desetitisíců běženců, na limit ale podle něj naráží kapacita kvalitního ubytování a také sociální a zdravotní systém. S nastupující zimou se do zahraničí mohou vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravily o teplo, elektřinu a vodu.

V současnosti podle Rakušana ukrajinská populace tvoří v Česku 3,4 až 3,7 procenta obyvatel, což znamená zhruba 355.000 až 390.000 lidí. Připomněl, že Česká republika ze zemí Evropské unie přijala nejvíc běženců na počet obyvatel.

Úřady nyní víza neudělují o víkendu, nejvíc jich proto obvykle bývá v pondělí, kdy se znovu otevře registrace. Bylo tomu tak i v uplynulém týdnu, v pondělí 21. listopadu získalo dočasnou ochranu v Česku 844 žadatelů z Ukrajiny. Nejmenší zájem byl ve čtvrtek, kdy bylo víz jen mírně přes stovku. Dočasnou ochranu EU poskytuje zatím do konce března příštího roku, Evropská komise navrhla prodloužení o další rok.

Cizinecké policii se za posledních sedm dní přihlásilo 9311 ukrajinských uprchlíků před válkou, počet registrací tak převýšil 600.000. Nahlášených proti předchozímu týdnu o 214 ubylo. Cizinecké policii o sobě musejí dát vědět do tří dnů od příjezdu do České republiky, dosud se takto zaregistrovalo 602.346 Ukrajinců. Ohlašovat se nemusí děti do 15 let, které tvoří mezi běženci asi třetinu.

Dětí uprchlých z Ukrajiny je v českých školách méně, než se očekávalo, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo školství. Mateřské, základní a střední školy jich na konci září navštěvovalo 50.285, což bylo 2,7 procenta žáků. Školáci s ukrajinským státním občanstvím se tak stali nejpočetnější skupinou cizinců mezi žáky českých škol.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Ukrajina

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 53 minutami

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

před 4 hodinami

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

před 4 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

před 5 hodinami

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

před 6 hodinami

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno před 16 hodinami

Aktualizováno před 16 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Rusové přiznali ukrajinský útok, Zelenskyj dohlížel. Škody jsou podle Kyjeva obrovské

Na speciální operaci Pavučina dohlížel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev odhaduje výši způsobených škod na více než dvě miliardy dolarů (téměř 44 miliard korun), uvedla britská BBC. Rusové již přiznali, že k ukrajinskému útoku na letecké základny opravdu došlo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy