Valorizace plateb za státní pojištěnce se snižovat nebude

Valorizace plateb za státní pojištěnce se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli rostoucím nákladům státu snižovat nebude. Do budoucna ale bude potřeba celková změna systému, jinak bude více než polovinu veřejného zdravotního pojištění platit stát, řekl dnes na dotaz ČTK. Letos je platba za státní pojištěnce měsíčně 1900 korun, od příštího roku bude částka navázaná na vývoj reálné mzdy a inflace podobně jako zvyšování důchodů.

Snížení valorizace plateb jako právě u důchodů podle informací České televize (ČT) požaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). "Pokud dojde k úpravě valorizačního vzorce v řádných termínech, jak je logické, že by se to promítlo i do plateb za státní pojištěnce. Ale zatím nepadlo rozhodnutí," řekl Stanjura ČT.

Podle Válka ale nemá jít o nějakou okamžitou změnu. "On myslel, že se bude muset vést debata - někdy v budoucnu - o valorizacích plateb za státní pojištěnce. Určitě ne v tomto období nebo v dohledné době," řekl Válek. Se Stanjurou Válek i osobně mluvil a tvrdí, že je ním ve shodě.

Současný systém valorizace plateb vychází z růstu inflace a reálné mzdy. Kvůli vysoké inflaci bude muset stát zaplatit do veřejného zdravotního pojištění místo plánovaných 140 miliard korun asi o sedm miliard víc. V roce 2024 vláda počítala s částkou 1982 korun, nově by mělo jít podle ČT o 2081 korun.

Podobně se měly kvůli inflaci o mimořádně vysokou částku valorizovat i důchody, koalice ale i přes dlouhé obstrukce ve Sněmovně proti vůli opozice prosadila snížení částky, o kterou od června penze vzrostou.

V systému veřejného zdravotního pojištění je podle Válka každý rok celkově asi 450 miliard Kč, z nichž asi 130 miliard Kč platí stát za státní pojištěnce jako jsou děti nebo senioři, kteří tvoří více než polovinu populace. "Valorizace byla v našem programovém prohlášení proto, že potřebujeme ve střednědobém výhledu stabilizovat situaci. Aby jak narůstá počet státních pojištěnců a klesá počet zaměstnanců, byť se jim zvyšují mzdy, nám neklesal příjem zdravotních pojišťoven," uvedl.

Kolem roku 2030 až 2035 by při zachování současného systému byla podle Válka částka hrazená do systému státem vyšší než platby pojistného od zaměstnanců, zaměstnavatelů a OSVČ. V té době bude státních pojištěnců více než 70 procent. "Do té doby se musí vymyslet scénář jak dál při narůstajícím počtu státních pojištěnců," dodal. Součástí změn je podle něj i debata o připojištění.

Podle informací ČT chtějí o aktuální změně valorizace plateb za státní pojištěnce jednat i další koaliční strany. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by mohly na účtech zdravotních pojišťoven ležet desítky miliard a v rozpočtu by peníze na důležité priority chyběly. Podle poslance STAN Jana Kuchaře je možné, že se systém změní už příští rok. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové jsou dlouhodobé vzorce užitečné, je ale potřeba jejich fungování vyladit. Proti změnám je opozice.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Vláda ČR

Vláda odškodní zemědělce za jarní mrazy. Platby za státní pojištěnce se zvýší

Bezmála půl miliardy korun půjde na mimořádné finanční odškodnění pro ovocnáře a školkaře, kterým nečekaně silné jarní mrazy zničily letošní úrodu. Rozhodla o tom vláda na středečním jednání. Kabinet schválil také zřízení nového poradního orgánu Rady vlády pro veřejné zdraví a stanovil novou výši plateb státu do veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na příští rok.

Více souvisejících

zdravotní pojištění Vlastimil Válek (TOP 09)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy