ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí

Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomikcých indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 12. listopadu.

Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout z loňských 37,7 procenta HDP na 42,8 procenta HDP letos. Dluh by měl růst podle ČNB i v dalších letech, a to na 43,9 procenta příští rok a na 45,3 procenta v roce 2023. Odhady tak ČNB proti srpnu zlepšila pro příští rok a rok 2023. Odhad pro letošní rok je naopak mírně horší.

Podle srpnové prognózy ministerstva financí veřejné finance letos skončí ve schodku 7,7 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout letos na 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. V případě plánovaných úspor, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.

ČNB zároveň v nové prognóze, kterou představila ve čtvrtek, očekává letos růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.