Odbory při úřadech práce hrozí stávkou, pokud vláda nezvýší platy

Odbory při úřadech práce (ÚP) hrozí stávkou, pokud vláda nezvýší od září o deset procent tarify zaměstnanců ve státní službě. Vládou chystané zvýšení platů ve veřejném sektoru se podle odborů netýká části pracovníků, kteří jsou ve státní službě. Uvedl to předseda podnikového výboru odborových organizací při ÚP Jan Dudek, který se kvůli tomu obrátil dopisem na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Dopis má ČTK k dispozici.

Jurečka už dříve oznámil, že by od září měla dostat přidáno část zaměstnanců ve veřejném sektoru, mezi nimi například nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé v kultuře. Týkat se to má těch, kterým se pro letošek výdělek zmrazil, podle Jurečky je to asi 305.000 zaměstnanců. Na zvýšení platů od září má jít ze státního rozpočtu zhruba 1,97 miliardy korun, samosprávy vydají 1,8 miliardy korun a zdravotní pojišťovny 290 milionů korun.

Podle Dudka jsou na úřadech práce pracovníci pod zákoníkem práce i ve služebním poměru. Přidáno by ale měli dostat jen ti, kteří jsou pod zákoníkem práce. Podle odboráře Dudka by mohlo jít o diskriminační jednání.

Dudek uvedl, že ve státní službě působí asi 61.000 státních zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny tvoří ženy. Asi 20.000 státních zaměstnanců je podle Dudka zařazena do deváté platové třídy. "Především na úřadu práce jsou již několik let velmi nízké prostředky na nadtarifní složky platu, že i ti nejzkušenější a nejvýkonnější zaměstnanci mají plat okolo 27.000 Kč brutto, často i mnohem méně. Není tedy divu, že čím dál více z nich musí žádat o sociální dávky. Značná část odchází, nedaří se je nahrazovat," napsal Dudek.

Odbory proto žádají, aby od září dostali přidáno i pracovníci ve služebním poměru. "Pokud opravdu nedojde do 31. 8. 2022 k zásadnímu řešení, to znamená přidání ve výši deset procent do tarifů státních zaměstnanců ve státní službě od 1. 9. 2022, jsme připraveni stávkovat," uvedl Dudek.

Odbory už dříve žádaly kvůli vysoké inflaci pro pracovníky veřejných služeb a správy přidání buď od srpna, nebo od září. Pro lidi se zmrazeným platem požadovaly navíc deset procent a pro učitele a zdravotníky pevnou částku 700 až 1000 korun. Pro všechny pak chtěly vyjednat další zvýšení od ledna. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo začátkem června do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Jurečka po posledním jednání s odboráři 19. července uvedl, že kabinet kvůli stavu rozpočtu prostor pro letošní přidání nevidí, je ale připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent.

Související

Marian Jurečka

Platy nestoupnou všem státním zaměstnancům stejně, naznačil Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) má jasnou představu o navyšování platů státních zaměstnanců. Nechce jim přidat plošně, více chce odměnit ty, kteří aktuálně pobírají méně peněz. Řekl to v nedělním vydání pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Více souvisejících

Odbory Úřad práce

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 29 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Francouzská policie

Druhý blackout za dva dny. Francie řeší podivnou sabotáž

Francouzské úřady zahájily vyšetřování druhého výpadku elektřiny během pouhých dvou dnů poté, co bylo zjištěno, že požár transformátoru v Nice mohl být výsledkem úmyslného žhářství. Událost ovlivnila dodávky proudu pro nejméně 45 000 obyvatel a přišla den po podobném výpadku v Cannes, který narušil závěr tamního filmového festivalu.

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů

Ukrajina a Rusko během tří dnů uskutečnily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že byl dokončen poslední krok výměny „1000 za 1000“ – na svobodu se vrátili i poslední z 303 ukrajinských zajatců, které mělo Rusko v rámci dohody propustit.

před 5 hodinami

Švédský tým na MS v hokeji

Švédsko poráží Dánsko 6:2 a slaví bronz z mistrovství světa

V napínavém souboji o třetí místo mistrovství světa v ledním hokeji si Švédsko nakonec před zaplněnou Avicii Arenou pojistilo bronzové medaile, když porazilo houževnatý dánský výběr 6:2. Tři korunky dominovaly především ve druhé a třetí třetině, zatímco Dánové ani přes velkou bojovnost nedokázali odvrátit porážku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet

Evropská unie čelí stále naléhavější bezpečnostní výzvě, kterou dlouho přehlížela: rozsáhlému podílu čínských firem na správě a vlastnictví více než 30 přístavů po celé Evropě. Zatímco v minulosti byly tyto investice vítány jako vítaný příliv kapitálu a příležitost pro modernizaci infrastruktury, dnes se stále častěji ukazuje, že přítomnost čínských firem v klíčových logistických uzlech představuje strategické riziko pro celou evropskou bezpečnost.

před 9 hodinami

Jana Maláčová

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a současná členka SOCDEM Jana Maláčová se rozhodla podělit o velmi osobní informaci. Na sociální síti X (dříve Twitter) otevřeně přiznala, že v posledních měsících čelí onkologickému onemocnění. Ve svém příspěvku uvedla, že nosí paruku – ne však jako módní doplněk, ale kvůli následkům náročné léčby.

před 10 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?

Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Dovoz a vývoz zboží

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

včera

včera

Elon Musk

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu

Americký marketingový expert Scott Galloway označil zapojení Elona Muska do vládních škrtů ve službách administrativy Donalda Trumpa za „jeden z největších případů zničení značky v dějinách“. Na páteční epizodě populárního podcastu Pivot, který Galloway spolumoderuje, uvedl, že Musk odcizil jádro své zákaznické základny tím, že se politicky přiblížil lidem, kteří o elektromobily nemají zájem.

včera

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

včera

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy