Vnitro: Senátní volby na Teplicku by se měly konat do 30. června

Obě dvě kola doplňovacích senátních voleb na Teplicku by se měla uskutečnit do 30. června. Počítá s tím návrh zákona, který vypracovalo ministerstvo vnitra. První kolo voleb by se tak konalo nejpozději 19. a 20 června, aby případné druhé kolo se dvěma finalisty mohlo být 26. a 27. června. Návrh počítá s tím, že lidé by si senátora vybírali z kandidátů, mezi nimiž se původně mělo rozhodnout na přelomu března a února.

Ministerstvo předlohou reagovalo na rozhodnutí Nejvyššího správní soudu (NSS) z minulého týdne. Soud v něm konstatoval, že vláda v polovině března jednala mimo svou pravomoc, když o odkladu voleb vyhlášených po náhlém úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) rozhodla kvůli epidemii koronaviru bez souhlasu Sněmovny. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po zveřejnění názoru NSS uvedl, že soud trval na zužujícím výkladu ústavního zákona o bezpečnosti ČR.

Vnitro v návrhu uvádí, že postup vlády byl legitimní a důvodný. Pokud by původně připravilo zákon, stal by se účinným zřejmě jen pár hodin před otevřením volebních místností. Usnesení NSS, podle kterého měla vláda předložit zákon o odložení voleb, nemá bezprostřední právní účinky z hlediska doplňovacích voleb, uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě. "Je ale pravděpodobné, že by se NSS svým právním názorem řídil i v případném budoucím řízení o neplatnosti voleb," vysvětlilo předložení zákona vnitro.

Nenapravit situaci po verdiktu, který označuje vládní usnesení za akt "natolik vadný, až je nicotný", by tak podle resortu znamenalo nezanedbatelné riziko pro právní jistotu. Kabinet by měl Sněmovně navrhnout, aby předpis projednala zrychleně v aktuálním stavu legislativní nouze.

Podle předpisu by měl prezident Miloš Zeman dny konání voleb stanovit alespoň 20 dní předem tak, aby se první i případné druhé kolo uskutečnily do 30. června. "Zákon výslovně také stvrzuje platnost dosavadních úkonů v procesu přípravy voleb, například registrace kandidátů. Lhůty, které neproběhly do 15. března 2020, zákon odpovídajícím způsobem prodlužuje," uvedlo vnitro.

První kolo doplňovacích voleb na Teplicku bylo v plánu 27. a 28. března, druhé se mělo konat 3. a 4. dubna. Vítěz se ujme mandátu na zbytek Kuberova volebního období, tedy asi na čtyři roky. 

Mandát chce získat teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) či ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených), který při předchozích volbách před dvěma lety postoupil s Kuberou do finálového kola. Z desítky zaregistrovaných kandidátů z voleb odstoupil kandidát Pirátů Tomáš Tožička kvůli svým kontroverzním vyjádřením na sociálních sítích.

NSS konstatoval, že vláda jednala mimo pravomoc a měla Parlamentu předložit zákon už původně. "Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát," stojí v rozhodnutí, které se primárně týká návrhu na pozastavení činnosti hnutí List Jaromíra Soukupa. Soud také kritizoval to, že by měl prezident stanovit termín voleb na základě usnesení vlády. "Jistě nelze uvažovat o tom, že by normativní podmínky výkonu ústavní pravomoci prezidenta republiky mohla zakládat vláda pouhým usnesením, které ani není právním předpisem," konstatoval NSS.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Více souvisejících

Senátní volby Ministerstvo vnitra Nejvyšší správní soud Ústecký kraj Volby zákony

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

před 2 hodinami

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

před 5 hodinami

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

před 6 hodinami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

před 6 hodinami

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

před 7 hodinami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

před 8 hodinami

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

před 14 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

před 15 hodinami

včera

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy