Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě.
Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu.
Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie.
Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
Související
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Kuba se opět ponořila do tmy. Problémy místních rozhodně nekončí
Energetika , Elektřina , plyn , průzkumy
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
před 56 minutami
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
před 2 hodinami
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
před 3 hodinami
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
před 4 hodinami
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
před 4 hodinami
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
před 5 hodinami
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
před 6 hodinami
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
před 7 hodinami
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
před 8 hodinami
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
před 9 hodinami
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
před 10 hodinami
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
před 10 hodinami
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
před 11 hodinami
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
před 12 hodinami
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
před 12 hodinami
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
před 13 hodinami
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
před 15 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
včera
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
včera
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák