VZP bude letos hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy

Schodek je i navzdory zdravotní péči o uprchlíky z Ukrajiny nižší, než pro letošní rok pojišťovna plánovala, měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun.

"Saldo bude mírně schodkové, nicméně bude pokryto z přebytků na běžných účtech zdravotní pojišťovny," uvedl k plánu na příští rok předseda správní rady, poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL). Na těch měla největší zdravotní pojišťovna na konci letošního října 15 miliard Kč a na rezervním fondu 3,3 miliardy korun.

V záporných číslech při srovnání příjmů a výdajů skončila pojišťovna už loni, schodek byl 3,94 miliardy korun, zhruba o 5,7 miliardy Kč lepší, než pojišťovna očekávala. Hospodaření se vyvíjí lépe, než se čekalo, přestože pojišťovna vydala více než 1,13 miliardy korun na léčbu ukrajinských uprchlíků.

U pojišťovny se jich registrovalo od konce února, kdy válka na Ukrajině začala, asi 357.000. Nějakou zdravotní péči čerpalo dosud 140.000 ukrajinských uprchlíků, u více než tří čtvrtin z nich stála pod 5000 korun. U 54 osob byla dražší než milion korun.

Zdravotní péči mají uprchlíci v ČR hrazenou státem 150 dní od udělení víza, dál platí stát jen za děti, rodiče malých dětí a seniory. Ostatní dospělí, pokud chtějí zůstat v systému veřejného zdravotního pojištění, musí pojišťovně oznámit, kdo za ně dál bude pojistné platit nebo ho začít hradit sami. V současné době je v ČR déle 187.000 z nich, 55 procent pojišťovnu kontaktovalo. Ta ale nemá možnost zjistit, jestli povinnost nesplnili nebo se vrátili na Ukrajinu.

V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, u VZP je zhruba 59 procent populace. Na zdravotní služby pojišťovna v příštím roce plánuje vydat asi 270,1 miliardy korun. Rezervní fond naplní na 3,6 miliardy korun.

Nejvíc peněz půjde o segmentu nemocniční péče, kam pojišťovna pošle 139 miliard Kč, meziročně o 8,5 procenta víc. Stejný nárůst má i ambulantní péče, kam je plánováno 66 miliard korun. Nejvyšší meziroční nárůst je pro zdravotnickou záchrannou službu, částka 3,5 miliardy korun je vyšší o 44 procent. Podle Philippa se tím srovnává podíl plateb krajů a zdravotní pojišťovny na polovinu. Desetiprocentní nárůst je plánovaný u následné lůžkové péče, kam půjde 20 miliard korun.