11 procent obětí epidemie tvoří důchodci z domovů seniorů

Koronavirová epidemie připravila do začátku srpna o život 3418 obyvatel domovů pro seniory, postižené a se zvláštním režimem. Klienti těchto pobytových sociálních služeb tak tvoří zhruba 11 procent obětí covidové nákazy v Česku.

Vyplývá to ze souhrnné zprávy o dopadech covidu-19 na sociální služby, kterou připravila Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Podle ní sociální služby v ČR zvládly pandemii lépe než v cizině a podíl jejich obětí je mezi srovnávanými státy druhý nejnižší. Dokument má ČTK k dispozici.

Podle zprávy bylo loni v domovech pro seniory a se zvláštním režimem asi 59.300 lůžek. Dalších zhruba 11.800 lůžek bylo v zařízeních pro postižené. V sociálních službách pracovalo kolem 116.800 zaměstnanců. V domovech pro seniory a další potřebné se nakazilo od loňského října do letošního 4. května 22.696 klientů. Do 6. srpna pak zemřelo 3418 nakažených obyvatel zařízení. V sociálních službách covid mělo 13.864 zaměstnanců, podle propočtu tedy zhruba každý osmý. "Nejhorším dnem pro sociální služby byl 15. listopad 2020, kdy bylo evidováno 5102 nakažených klientů a 3072 nakažených zaměstnanců," uvedla asociace. Po začátku května jsou počty nových pacientů podle ní minimální.

Asociace poukazuje na to, že Česko patří k zemím s nejvyšším počtem zemřelých kvůli epidemii. Podíl úmrtí v sociálních službách má ale ve srovnání s jinými státy naopak nízký. Obyvatelé domovů tvoří 11 procent obětí. Po připočtení bytů s pečovatelskou službou a dalšího seniorského bydlení, které se v cizině také vykazovalo, je to pak asi 18 procent z celkového počtu obětí. V Portugalsku to bylo 14 procent, v Británii 39 procent, v Dánsku 35 procent, v Norsku 53 procent, ve Finsku 42 procent a ve Španělsku 63 procent, uvedla APSS. Odvolává se na evropské statistiky úmrtí.

"Počty úmrtí v sociálních službách ukázaly, že jsme se nejen maximálně snažili naše klienty ochránit, ale že se nám to i podařilo, a druhé nejlepší místo je toho důkazem. Nicméně jde o velmi smutný ukazatel," uvedl prezident APSS Jiří Horecký.

Podle viceprezidentky asociace a ředitelky Domova U Biřičky Daniely Luskové klíčové pro zajištění bezpečí klientů i pracovníků byly ochranné pomůcky, zavedení přísného postupu a testování. "Kombinace všech tří metod zabránila značným ztrátám, obdobným v jiných zemích. Nyní máme ještě další metodu v podobě očkování, v tom vidíme obrovský přínos,“ uvedla Lusková.

Podle APSS je v domovech seniorů a se zvláštním režimem naočkováno asi 92 procent klientů a kolem 60 až 65 procent pracovníků. Lusková podotkla, že nyní je v zařízeních ochranných pomůcek dostatek. Připomněla, že loni na jaře ale sociální služby zůstaly úplně bez nich. Roušky šili dobrovolníci. V řadě domovů zůstávali pracovníci bez přestávky celé týdny a neopouštěli je, aby se nákaza do zařízení nedostala. Dlouhé vyjednávání předcházelo i zavedení testů.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce dnes kabinetu navrhnout zavedení povinného testování neočkovaných klientů a neočkovaných zaměstnanců sociálních služeb.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) důchodci, senioři Domov důchodců

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Steve Witkoff

Trumpův vyslanec Witkoff dorazil do Moskvy, sešel se s Putinem

Steve Witkoff, kterého prezident USA Donald Trump vyslal coby svého zmocněnce do Moskvy, se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K tomuto diplomatickému kroku dochází v době, kdy se blíží termín, který Trump stanovil pro příměří v konfliktu na Ukrajině.

před 1 hodinou

Pásmo Gazy

Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace

Fotografie a zprávy o hladomoru v Gaze sice vyvolávají ostré diskuze, ale čísla obvykle nelžou. Už ekonom Amartya Sen, držitel Nobelovy ceny, před desítkami let prohlásil, že hladomory jsou vždy politickými a ekonomickými událostmi, a že nejlepší způsob, jak je analyzovat, je sledování cen a množství potravin. Mnoho historických výzkumů potvrdilo, že prudký nárůst cen základních potravin je vždy znamením, že propuká hladomor. Ceny v Gaze dosahují bezprecedentních výšek.

před 1 hodinou

Bitva u Hradce Králové

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

před 2 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Pět případů za rok. Dětská obrna byla na pokraji vymýcení, proč se to dodnes nepovedlo?

Po celém Pákistánu chodí zdravotníci dům od domu a přesvědčují rodiče, aby své děti nechali naočkovat proti obrně. Čelí obavám i požadavkům. Někteří rodiče říkají, že potřebují spíše jídlo a vodu než vakcíny, jiní zase věří dezinformacím o tom, že dávky způsobují neplodnost. Zdravotnice Sughra Ayazová přiznává, že pod tlakem na úspěch celé kampaně byli někteří pracovníci instruováni, aby očkování zaznamenávali, i když k němu nedošlo. Někdy prý navíc nejsou vakcíny správně skladovány a neudrží se v nich potřebný chlad.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Kennedy Jr. podlehl hoaxům. Zrušil v USA vývoj mRNA vakcín

Ministerstvo zdravotnictví (HHS) v USA se rozhodlo zrušit financování ve výši 500 milionů dolarů (376 milionů liber) na vývoj mRNA vakcín, které měly čelit virům, jako je chřipka a Covid-19. Tento krok ovlivní 22 projektů, které vedou přední farmaceutické společnosti, včetně Pfizeru a Moderny, zaměřených na vakcíny proti ptačí chřipce a dalším virům, uvedl HHS.

před 4 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Trump tlačí na Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Proč to Módí nemůže udělat?

Indický premiér Narendra Módí se nachází v nelehké diplomatické situaci, kdy se snaží balancovat mezi vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž chce zachovat postoj neutrality v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento postoj nyní podle CNN čelí silnému tlaku, protože Trump začíná být stále netrpělivější s pokračujícím nákupem levné ruské ropy, což používá jako páku v rostoucí obchodní válce.

před 5 hodinami

expediční ponorka Titan od společnosti OceanGate.

Kauza Titan: Whistleblower o katastrofálním stavu ponorky věděl. Když na něj upozornil, firma ho vyhodila

David Lochridge, whistleblower stojící za tragickou nehodou ponorky Titan, obvinil vedení společnosti Oceangate a selhání amerických úřadů, které tragédii nedokázaly zabránit. Lochridge, jenž již dříve upozornil na bezpečnostní problémy, tvrdí, že konstrukční vady ponorky a nedostatek nezávislého bezpečnostního dohledu hrály klíčovou roli ve ztrátě pěti životů, včetně ředitele Oceangate Stocktona Rushe. 

před 5 hodinami

Václav Pláteník

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.

včera

včera

včera

Turecká armáda (Turkish Army)

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

včera

raketový systém Patriot

Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.

včera

včera

Ilustrační foto

Jak se změní tepoty v příštích letech? To, co dnes máme za extrémní vedra, bude brzy chladné počasí

Evropa se nachází v těsném sevření klimatické krize, která má hluboké dopady na zdraví obyvatel, infrastrukturu a stabilitu celé společnosti. Nová zpráva o klimatu, nazvaná State of the UK Climate 2024, upozorňuje na dramatické změny, které za poslední desetiletí postihly Británii zemi, a varuje před důsledky pro každodenní život. Vědecká analýza, založená na datech z meteorologických stanic, ukazuje, že klimatické podmínky jsou dnes radikálně odlišné od těch, které panovaly před několika desítkami let. 

včera

Čtyři roky po odchod Američanů si Afghánci procházejí tristním obdobím. Reputaci zemi může zachránit důležitá surovina

Čtyři roky po stažení amerických a západních vojsk je Afghánistán pod tvrdou kontrolou Tálibánu. Režim omezuje práva žen, dusí svobodu slova a čelí hluboké humanitární krizi. Zemi ale zůstává jeden zásadní trumf, kterým jsou obrovské zásoby lithia. Právě tato strategická surovina by mohla Afghánistánu otevřít cestu k ekonomické obnově, pokud ji dokáže využít bez dalšího prohlubování závislosti na autoritářských velmocích.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy