Zubaři a plomby: Hegerův záměr zpoplatnění plombování zubů

Podívejme se tedy na oba důvody trochu jinakPoslední verze hovoří o tom, že děti do 18 let a senioři nad 65 let by amalgamové plomby neplatili. Fajn, takže děti do 18 let, které by měly získávat, rozvíjet a upevňovat péčí o svoje zuby potřebné hygienické návyky od dětství o ně pečovat nemusí, neboť jim vše uhradí pojišťovna. A seniorům přes 65 let, pokud již nemají rovnou „klapačky“, se již zbytky zubů kazí minimálně. Ti potřebují spíše zuby trhat. Dobrý marketingový tah. A ti, kteří mají např. genetické dispozice ke kazivosti nebo celá řada žen po narození dětí, tak ti ať platí. Měli si zuby drhnout rejžákem a zubní pastou, doporučovanou 9 z 10 lékařů.A jak by to bylo s garancí použitého amalgamu a práce lékaře - 2 roky jako na běžné zboží v EU, 5 let, či doživotně? Ať se přihlásí ten, komu se ještě pod plombou nebo alespoň vedle ní neobjevil časem nový kaz i když věnoval následné péči o zuby maximum. Na tomto místě musím chtě nechtě připomenout, že v roce 1992 jsme byli ve skupině 10-14 letých dětí 12 let před normami WHO v kazivosti zubů této věkové skupiny. Povinné 2 zubní prohlídky školních dětí ročně s navazující péči ani nepřipomínám, abych snad nebyl označen za toužícího po době nesvobody. Dnes vidí dítě stomatologa třeba až v 8 letech, kdy už je na záchranu jeho druhých zubů docela pozdě. Ale nezoufejme, pokud to takhle půjde dál, budeme si v krátké době hradit přímo i léčbu zlomené nohy, zápalu plic a dalších nemocí, neboť si za ně můžeme v podstatě sami.Podle výroční zprávy VZP za rok 2009 uhradila pojišťovna ambulantním stomatologům péči ve výši 5,8 mld. Kč, což představovalo 90,4% z částky cca 6,4 mld. Kč, schválené ve Zdravotně pojistném plánu. Připočteme-li přes poměr počtu pojištěnců VZP a ostatních pojišťoven (koeficient 1,6) i výdaje těchto pojišťoven, obdrželi mimonemocniční stomatologové v roce 2009 od všech pojišťoven úhrady ve výši cca 9,3 mld. Kč. To při počtu 5780 ambulantních stomatologů podle Ročenky ČSK 2009 znamená průměrný měsíční příjem každého stomatologa ve výši 160 tis.Kč. A připočteme-li k této částce již stávající doplatky stomatologických výkonů a regulační poplatky, např. 6 pacientů denně, doplatek 300 Kč, poplatek 30 Kč, celkem tedy 1980 Kč, potom při cca 220 pracovních dnech bez víkendů, svátků a dovolené, činí příjem každého stomatologa dalších průměrných cca 30 tis. Kč měsíčně.Je pravda, že z celkových cca 190 tis. Kč měsíčně musí lékař platit materiál, energie, telefon, sestru, často i nájem nebo ještě splácet vybavení ordinace, takže počítat jeho průměrný příjem je obtížné. Nicméně, ve světle těchto čísel nehodlám hodnotit, zda placení amalgamových plomb zachrání české stomatology a orální zdraví pacientů.