Na transplantaci čekají dva tisíce Čechů. IKEM chce lépe informovat pozůstalé

Nejčastěji pacienti v České republice potřebují transplantaci ledvin a jater, dále srdce, slinivky břišní, plic nebo tenkého střeva. Naději na život těmto pacientům dávají především zemřelí dárci, každý z nich může pomoci až deseti pacientům. "Institut klinické a experimentální medicíny ročně provede odběr orgánů od přibližně 200 dárců. Znamená to, že ročně lékaři z dárcovských nemocnic promlouvají s více než 200 rodinami a blízkými svých pacientů. Informace podávané v těchto chvílích nemusí být úplně srozumitelné, proto IKEM připravil v Česku jedinou informační brožuru s názvem Dar života," uvedla Eva Pokorná z institutu.

Brožura pozůstalým nabídne také i druhý pohled - autentické výpovědi transplantovaných a zachráněných pacientů, kterých každoročně přibývá. Na podporu dárcovského programu má IKEM i multimediální web www.darci.ikem.cz s informacemi pro rodiny dárců orgánů.

Jen loni lékaři v IKEM transplantovali 497 orgánů, které zachránily život nebo ho výrazně zlepšily 458 pacientům. "V České republice se stejně jako ve světě nejčastěji transplantují ledviny, dále pak játra, srdce, slinivka, plíce, tenké střevo a v rámci klinické studie i děloha," poznamenal přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický. Chirurgové loni v institutu transplantovali celkem 252 ledvin, z čehož ve 207 případech to byla ledvina od zemřelého dárce.

Pacienti s postiženými orgány jsou vedeni na čekací listině, dokud se nenajde vhodný dárce. Aktuálně je v Česku na čekací listě 1174 pacientů, z nichž nejvíce pacientů - 804 - čeká na novou ledvinu, dodala Nevoralová.

Česko patří v transplantacích ke světové špičce, počet dárců byl loni v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě. Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách.

V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním. Nesouhlas mohou v Česku vyjádřit i pozůstalí, loni to bylo deset rodin. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován. Zapsáno je asi 1500 lidí.