U zubaře bude hrazen amalgám jen v kapslích, nařízení požaduje Brusel

Dolní komora předlohou, jež nyní zamíří k posouzení do Senátu, navíc upravila zpětný odběr použitých pneumatik. Výrobci nebo dovozci nyní musejí zajistit odběr nejméně 35 procent hmotnosti pneumatik, které uvedli v konkrétním roce na trh. Od roku 2020 by to mělo podle pozměňovacího návrhu Jana Schillera (ANO) být nejméně 65 procent.

Vládní novela počítá s tím, že pro ošetření zubů u dětí mladších 15 let a těhotných nebo kojících žen bude placena z veřejného pojištění až na výjimky pouze plastická výplň. U ostatních skupin obyvatel bude hrazen z pojištění amalgám, který je slitinou rtuti a dalších kovů, zejména stříbra, mědi a cínu.

Zákaz používání nedózovaného amalgámu dopadne na veřejné zdravotní pojištění. Dodatečné výdaje se odhadují na 2,1 miliardy až 2,6 miliardy korun ročně. Za přestoupení zákazů vyplývajících z evropského nařízení ohledně amalgámu bude poskytovatelům zdravotních služeb hrozit peněžitá sankce. Její horní hranici vláda navrhla stanovit na 200.000 korun.

Novela mění také chemický zákon, do něhož doplňuje sankce za chybné nakládání se rtutí a upravuje proces, který se týká žádostí o povolení uvádět na trh nové výrobky s přidanou rtutí nebo používat nové výrobní procesy.

Sankční mechanismy a ohlašovací povinnost předloha doplňuje do odpadového zákona. Novela rovněž vytvoří právní rámec pro nakládání s chemickými látkami pro bezpečnost státu.

Rtuť i její sloučeniny jsou toxické a poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém živých organismů. Hlavními zdroji rtuti a jejích sloučenin, souvisejícími s lidskou činností, jsou spalování fosilních paliv, krematoria, těžba a zpracování zlata, baterie, měřicí přístroje a kosmetika. Rtuť se používá i v chemických výrobách, například při produkci chloru a alkalických hydroxidů pomocí amalgámové elektrolýzy.