Miloš Zeman navštívil maďarskou jadernou elektrárnu Paks

Na místo asi sto kilometrů jižně od Budapešti se Zemanem dorazila také zhruba polovina z třiceti českých podnikatelů, kteří prezidenta do Maďarska doprovodili. Jedná se především o zástupce energetických a strojírenských firem.

Během jednání v Jaderné elektrárně Paks proběhla debata o rozvoji jaderné energetiky v ČR. Pan prezident potvrdil zájem na otevřeném tendru pro všechny, zájem o rovnou soutěž, která bude vytvářet co nejvýhodnější podmínky kontraktu.

"Máme zájem - až bude Paks II - aby i české firmy byly subdodavateli této stavby. Účelem všech těchto prezidentských, premiérských i ministerských misí je podporovat v tomto smyslu české podnikatele," prohlásil Zeman.

O spolupráci v jaderné energetice mluvil dnes dnes český prezident s ministrem Sülim, už ve středu ale o tomto tématu jednal také s maďarským prezidentem Jánosem Áderem a premiérem Viktorem Orbánem.

Ke schůzce s předsedou maďarské vlády Orbánem, kterého označil za "charismatického vůdce" strany Fidesz, se prezident dnes na závěrečné tiskové konferenci ještě vrátil. Tématem jednání byly podle něj mimo jiné protiruské sankce Evropské unie, se kterými Maďarsko dlouhodobě nesouhlasí.

"K nesouhlasu Maďarska s těmito sankcemi se zřejmě přidá i Itálie a bude-li tomu tak, pak asi ty sankce se nebudou tichou procedurou prodlužovat automaticky o rok, ale bude se o nich minimálně diskutovat," řekl Zeman. Připomněl také svůj odpor k jakýmkoli hospodářským sankcím, které jsou podle něj neúčinné.

Zeman dnes návštěvou jaderné elektrárny, která leží asi sto kilometrů jižně od Budapešti, zakončil třídenní návštěvu Maďarska. Na místo dorazila také část ze třiceti českých podnikatelů, kteří prezidenta do Maďarska doprovodili. Jednalo se především o zástupce energetických a strojírenských firem.

Elektrárna Paks je v provozu od roku 1982. Nyní má čtyři reaktory, které pokrývají asi polovinu energetické potřeby Maďarska. Maďarský stát ale plánuje přidat dva další bloky. Postavit je má ruský koncern Rosatom. Projekt chce vláda financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (přes 257 miliard korun). Kvůli tomu někteří západní politikové Maďary kritizují.