Případů žloutenky ubývá, náklady na léčbu ale rostou

"Za posledních pět let ubylo případů žloutenky o zhruba 15 procent. Za stejné období ale vystřelily celkové náklady na léčbu násobně ze zhruba 150 milionů v roce 2014 na 1,2 miliardy v loňském roce," uvedl prezident svazu pojišťoven Ladislav Friedrich.

Akutních pacientů se žloutenkou A, jejíž nákaza se šíří špinavýma rukama, kontaminovanou vodou nebo potravinami, ubylo podle něj o dvě třetiny. U typu B, která se šíří tělními tekutinami, ubylo pacientů asi o deset procent. Chronických pacientů s typem B či C ale neubývá. "Vlivem zavedení nových léků mohou být třeba u typu C náklady na jednoho pacienta okolo 100.000 korun ročně," dodal Friedrich.

Podle jím citované studie Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti je v běžné populaci nemocí zasaženo 0,3 procenta lidí, mezi injekčními uživateli drog 35 procent a mezi dlouhodobými uživateli drog i více než 60 procent. Snižovat výskyt nemoci se daří díky programům bezplatné výměny injekčních stříkaček, kterému se věnují neziskové organizace. Ministerstva zdravotnictví a sociální péče jim na ně pro letošní rok ale snížila dotace o 25 a 30 procent, což může péči omezit.

Odborníci upozorňují, že žloutenku typu C, která se může rozvinout až v cirhózu jater, nelze spojovat jen s drogově závislými. Tisíce lidí se mohly nakazit při operaci nebo porodu do roku 1992, kdy se krevní transfuze ještě na tento virus netestovaly. Zatímco u narkomanů je při nakažení z injekční jehly pravděpodobnost rozvinutí chronické hepatitidy C asi 50 procent, u transfuze do roku 1992 je až osmdesátiprocentní, protože jde o velkou dávku krve.

Chronickou žloutenku C má v Česku asi 50.000 lidí, ročně se odhalí asi 1000 nových. Často ale o nemoci nevědí, protože příznaky nejsou výrazné, může to být nechutenství nebo únava. Cirhóza jater se rozvine asi u 20 až 30 procent nemocných.