60 procent lidí nakažených v Česku zřejmě nezemřelo na covid-19

Většinou měli jiné chronické nemoci, často i více než jednu. Nejčastěji šlo o nemoci srdce, dýchací soustavy nebo cukrovku. Řekl to na dnešní odborné konferenci Co víme a nevíme o covid-19 pořádané Univerzitou Karlovou. Zda by lidé zemřeli, kdyby neměli covid-19, neuvedl.

Mezi 317 zemřelými v ČR k pondělní půlnoci bylo 185 mužů a 132 žen. Třetina všech úmrtí bylo mezi lidmi nad 85 let, další více než třetina ve věku 75 až 84 let. Téměř čtvrtina nemocných byla ve věku 65 až 74 let. Jen 29 zemřelých bylo mladších 64 let. Jediný člověk byl mladší 34 let.

Podle lékaře Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní péče 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Balíka mělo všech 55 hospitalizovaných pacientů s covidem-19 v této nemocnici nějaké další nemoci. Média v polovině dubna informovala o úmrtí čtyřiačtyřicetiletého muže s covidem-19, jehož příčinou smrti měl být samotný covid-19. Podle Balíka se později u něj podařilo odhalit karcinom levé ledviny.

ÚZIS zpracoval data o zemřelých pacientech pozitivně testovaných na covid-19 k 1. květnu podle věku a jejich chronických chorob. Mezi lidmi nad 60 let mělo více než 70 procent kardiovaskulární onemocnění jako například vysoký tlak, u osmdesátníků to bylo přes 80 procent. Zhruba třetina úmrtí lidí mezi 60 a 89 lety měla cukrovku a čtvrtina nemoci trávicí soustavy. U lidí nad 90 let to bylo 37 procent lidí s problémy trávicí soustavy.

Mezi zemřelými mladšími 60 let mělo zhruba 16 procent nemoci srdce a stejný podíl nemoci trávicí soustavy, deset procent cukrovku. Dušek upozornil, že lidí s prodělaným onkologickým onemocněním bylo mezi zemřelými jen málo. Nejvyšší podíl jich byl mezi sedmdesátníky (17 procent). Žádnou z výše uvedených chronických nemocí ani nemoci dýchací soustavy nebo ledvin nemělo 47 procent zemřelých mladších 60 let.

Zhruba 60 až 70 procent všech nemocných s covidem-19, jejichž počet v ČR překročil 9000, má podle Duška více než jednu chronickou nemoc. Přestože od začátku epidemie ve světe se hovořilo o věku jako jednom z hlavních rizikových faktorů, v současné době odborníci mluví hlavně o těchto chronických nemocích. Ty jsou ale s vyšším věkem častější. "V březnu bylo starších 65 let a chronicky nemocných asi 25 procent nakažených, dnes je to asi 12 procent," uvedl Dušek.