Nemocnice před kolapsem? Peníze docházejí, ministr zachraňuje situaci

"Nemocnice i za situace, kdy úhradová vyhláška pro letošní rok přinesla jisté zlepšení, nejsou na tom úplně dobře. A já jsem proto velmi rád, že jsme mohli připravit a do vnějšího připomínkového řízení odeslat materiál k ekonomické stabilizaci českých nemocnic," řekl ministr s tím, že aktuálně řeší hlavně dvoumiliardový výpadek ze zrušených hospitalizačních poplatků.

Podle návrhu, který ještě bude projednávat vláda, předpokládá Němeček, že od pololetí stoupnou platby státu za děti, důchodce či nezaměstnané tak, aby v průběhu druhého pololetí celkově byly navýšeny příjmy zdravotního pojištění o dvě miliardy. Zároveň ve stejné legislativní normě bude přesně určeno, jakým způsobem se tyto peníze dostanou do nemocnic.

"Naše představa je taková, že bychom to chtěli udělat ve dvou krocích, aby nemocnice dostaly finance rychle - první polovina sumy by byla hned v červenci, druhá potom někdy v říjnu," shrnul Němeček.

Němeček k hospodaření nemocnic doplnil, že ze čtyř státních nemocnic, jež skončily loni se ztrátou, je na tom už Fakultní nemocnice Brno lépe - loni měla ztrátu 300 milionů, za leden už je "v černých číslech". Komplikovanější situace je podle ministra v brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny, do řešení jejího dluhu se zapojil osobně.

Zkušenosti se zrušením poplatků za pobyt v nemocnici ukazují i na fakt, se kterým se původně nepočítalo. Tím je nárůst takzvané obložnosti nemocnic. Laicky řečeno někteří pacienti nespěchají jako dříve z nemocnice domů, ale naopak se snaží pobyt si zde prodloužit. Ať už proto, že se o ně doma nemá kdo starat nebo tímto způsobem chtějí ušetřit na svých výdajích, uvedl karvinsky.denik.cz.

„V našich zařízeních skutečně registrujeme zvýšený tlak ze strany pacientů na prodloužení pobytu na lůžku. Je to jev, který jsme zaznamenali například na odděleních interní medicíny, neurologie, chirurgie, ortopedie, rehabilitace nebo na odděleních následné péče," potvrzuje náměstek moravskoslezského hejtmana pro zdravotnictví Jiří Martinek.

„Výdaje na léčbu jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Problém je ten, že úhrady jsou limitovány. Platba za diagnózu je víceméně stejná bez ohledu na to, zda pacient v nemocnici leží čtyři, nebo deset dnů. Může se tedy stát a stává se to , že péče bude poskytnuta nad limit placený pojišťovnou a zvýšené náklady ponese nemocnice," doplňuje Martinek s tím, že se lékaři samozřejmě snaží, aby doba hospitalizace pacienta byla optimální k jeho onemocnění. „Ale když pacient řekne, že se ještě necítí na to jít domů, jeho propuštění je pro ošetřujícího lékaře obtížnější," vysvětluje Martínek.