Cizinci se valí do Česka, chtějí plastiky a umělé oplodnění

"Například v roce 2012 se stala Česká republika pro Brity druhou nejoblíbenější a nejhojněji vyhledávanou destinací medicínské turistiky," uvedl. Podle předběžných odhadů počet zahraničních turistů přijíždějících za medicínskými zákroky loni ještě vzrostl.

Úroveň péče na českých klinikách je podle vyjádření zahraničních pacientů srovnatelná se západoevropskými standardy, ovšem za ceny, které jsou někdy dvakrát až třikrát nižší. Například odstranění žlučníku vyjde v Británii samoplátce na více než 100.000 korun, v ČR kolem 30.000 Kč. Za zvětšení prsou zaplatí žena v Británii přes 110.000 korun, v Německu kolem 90.000 korun, v ČR zhruba 60.000 korun.

Rostoucí oblíbenost českých klinik potvrzují zahraniční průzkumy i ekonomická čísla českých klinik. V poslední době se počty jejich zahraničních klientů více než zdvojnásobily, což se odráží na tržbách.

Roste zájem o lázně

Počet domácích hostů v českých lázních klesá, ale zahraničních přibývá. Naprostá většina jich míří na západ Čech. Vstupní prohlídka za 940 korun, zátěžové EKG za 1295 korun, zjištění hladiny cholesterolu v krvi za 150 korun.

To vše a navíc mnoho rozličných léčebných procedur zpravidla za stovky korun za sezení poskytnou svým klientům v západočeských Konstantinových Lázních. Tedy pokud jsou ochotni připlatit si za své zdraví.

Na samoplátce, ale i hosty, kteří přijíždějí spíše za relaxačními wellness pobyty než za léčbou, musejí lázně sázet stále více. Roste proto význam klientů, kteří do Česka míří ze zahraničí – nejčastěji z Německa a Ruska, ale i z exotičtějších zemí, jako je Čína nebo arabsky mluvící země, informuje Invarena.cz.

Návštěvníků z ciziny přibývá už několikátým rokem a nyní tvoří 37 procent lázeňské klientely. Podle informací agentury CzechTourism rostl nejvíce příjezd hostů z afrických zemí, ze Španělska a Švédska. Počtem ale zaostali za návštěvníky z Německa a Ruska, kterých v prvním čtvrtletí přijelo celkem 64 tisíc. Dalšími hojně zastoupenými klienty jsou ti z asijských zemí. Následují Ukrajinci, Rakušané a Poláci, jejichž počet se pohyboval v řádu tisícovek.