Za hranicí hyenismu: Němeček varuje pacienty před šarlatány

Právě z médií se prý dozvídá o praktikách různých léčitelů a považuje tyto signály za mimořádně závažné. Jednání podobných šarlatánů, kteří zneužívají neštěstí a zoufalství vážně nemocných lidí a podvodně na nich vydělávají, je podle ministra daleko za hranicí hyenismu.

Jako lékař se setkal s pacienty, kteří propadli zoufalství a beznaději kvůli závažnosti svého onemocnění a blížícímu se konci života. Tito lidé jsou podle něj pro podobné podvodníky snadnými terči, protože každý člověk udělá pro záchranu svého života cokoli.

"Je mou povinností co nejdůrazněji varovat před lidmi, kteří vážně nemocné pacienty odrazují od lékařské péče. Mohou je tím bezprostředně ohrozit na životě. Proto vyzývám k obezřetnosti, jak těžce nemocné, tak jejich nejbližší okolí," uvedl ministr.

Jak postihnout šarlatány?

"Dalo by se to postihnout obecně jako poskytnutí špatné rady, u případů, kdy léčitel někomu ublíží," zamýšlí se právník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. "Nebo pokud používá termíny jako diagnóza, léčba, léčení, ordinace... může zasáhnout krajský úřad, protože pak dotyčný poskytuje neoprávněně zdravotní péči," dodává pro Mladou frontu DNES právník.

"Na špatné rady by se také dal použít paragraf o uvádění v omyl," míní právnička Těšinová. Ale jedním dechem dodává, že trestněprávní odpovědnost je v takových případech velmi těžké dokázat. Co s tím? Řešení existuje.

"Převzít německý model. Netvářit se, že léčitelé neexistují, ale stanovit pravidla hry: museli by mít základní přehled o anatomii na úrovni prvního ročníku medicíny a byla by to živnost s licencí, o niž by přišli, pokud by třeba zakazovali lidem, že smějí k lékaři," navrhuje Ondřej Dostál.

V Německu je totiž léčitel (Heilpraktiker) oficiální licencované povolání. Ne že by díky tomu byli Němci zdravější.

"Ovšem jednu nespornou výhodu mají. Mají k dispozici dvě rozdílné filozofie léčby, které se pozitivně doplňují," říká lékař Rudolf Zemek, který v Německu žije už třicet let. "Pacient, jemuž od chronických potíží nepomohl jeho striktně školsky medicínsky orientovaný praktik, má možnost jít ‚o ulici dál' a doplnit si oficiální léčbu o akupunkturu, homeopatii, baňkování, léčbu vlastní krví a podobně." A to z rukou léčitele, který tu svou metodu studoval, protože licenci Heilpraktiker obdrží jen po složení zkoušky z oboru.

"Střídavá nebo souběžná standardní a alternativní léčba má význam jednak pro pacienta, jednak pro společnost," míní Zemek. "Pokud se totiž alternativními metodami, které jsou nesrovnatelně levnější, podaří chronickému pacientovi snížit dávky léků a dobu pracovní neschopnosti byť i jen na polovinu, je to ohromná úspora."