Do karantény jen lidé bez roušky? Ministerstvo zavádí nová pravidla

Do karantény nebudou muset lidé, kteří se potkají s nakaženým covidem-19 s rouškou či respirátorem a sami také budou mít ochranu dýchacích cest. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika oznámil, že nový metodický pokyn bude účinný od úterý.

Podle dokumentu na ministerském webu o koronaviru, který byl vydán v pátek, ale nová metodika platí už ode dneška. Na dotaz ČTK to potvrdila mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová. Karanténa nebude podle ministra od úterý nutná pro lidi, kteří nemoc prodělali v posledních 90 dnech.

Počet lidí v karanténě v Česku opět roste. Podle údajů ministerstva práce do ní lékaři s e-neschopenkou od 1. do 13. září poslali přes 9600 lidí. Jen od minulého pátku do neděle jich bylo 1281. Za první dva zářijové týdny byl tak počet vyšší než za celý květen a červen dohromady. V srpnu do karantény s e-neschopenkou nastoupilo 10.000 osob a v dubnu 13.600. Teď v neděli v ní zrovna bylo 7790 lidí, tedy jako v polovině dubna. Zatím nejvíc Čechů a Češek v karanténě sociální správa evidovala 26. března, a to 22.400. Podle ministra by se díky této změně a všeobecné povinnosti nosit roušky ve vnitřních prostorách mohly počty lidí v karanténě snížit.

Ministr dnes řekl, že nové pokyny pro posílání lidí do karantény vydá hlavní hygienička s účinností od úterý. Dokument vydaný hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou v pátek ale krajské hygienické stanice žádá, aby podle něj postupovaly od 14. září.

Cílem je podle ministra eliminovat karantény lidí, kteří jsou prakticky bez rizika. "Za předpokladu, že (kontakt) nemá symptomy, bude poučen, aby sledoval svůj zdravotní stav po dobu deseti dní od kontaktu a případně volal svého praktického lékaře," doplnil ministr. Za dostatečnou ochranu dýchacích cest se podle dokumentu nepovažuje šála či šátek.

Na večerní tiskové konferenci po jednání vlády Vojtěch doplnil, že v případě, že by nastal ve výpovědích lidí rozpor a například při vytrasování by jeden člověk tvrdil, že si dýchací cesty chránil, a druhý by to popřel, hygiena půjde cestou opatrnosti. "V tomto směru hygiena bude volit předběžnou opatrnost a v takovém případě bude daný člověk do karantény umístěn," uvedl.

Podle ministra se změní také termín prvního testu u lidí, kteří se setkali s někým nakaženým a nemají žádné příznaky. "Asymptomatický kontakt je testovaný první až pátý den, nově to bude čtvrtý až pátý den, protože nemoc se projevuje se zpožděním po kontaktu s pozitivním," řekl Vojtěch.

Do karantény posílají hygienici rizikové kontakty nakažených lidí, od 1. září byla její délka zkrácena ze dvou týdnů na deset dní. Stejně byla zkrácena i nařízená izolace lidí přímo nakažených.

Pokud lidé příznaky mají, jsou v izolaci ještě tři až čtyři dny po jejich vymizení. K ukončení karantény ani izolace není třeba test, výjimkou jsou lidé pracující ve zdravotnictví a sociálních službách a lidé se zhoršenou imunitou.

Karanténa je oddělení osob, u nichž je podezření, že byly v kontaktu s někým nakaženým. Člověk, kterému byla nařízena domácí karanténa, by měl zůstat doma a nevycházet ani na nákup či k lékaři. Pouze ti, kteří nemají možnost využít pro potřeby nákupu dodavatelské služby, mohou na nezbytně nutnou dobu opustit domov.

Izolace se týká lidí, u nichž se nemoc laboratorně prokázala, a slouží k jejich oddělení od ostatní populace. U méně závažné infekce může být v domácím prostředí, při závažnějším průběhu na infekčním oddělení v nemocnici.

Související

Pomůcky na ochranu dýchacích cest.

Správa rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek. Jsou prošlé

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy hmotných rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233.000 korun.

Více souvisejících

Roušky a respirátory Adam Vojtěch (ANO) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 2 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 3 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 6 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 11 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy