Experti: Testování na koronavirus před očkováním nedoporučujeme

Problematikou se odborná společnost zabývala na čtvrtečním jednání. "Shodla se na závěru, že testování na covid-19 před očkováním není efektivní ani přínosné a nedoporučuje ho provádět. Nedoporučujeme provádění ani PCR, ani antigenních testů," uvedl Chlíbek. Podobně se testování na protilátky nebo na přítomnost infekce nedoporučuje ani u jiných očkování.

Očkovat se budou i lidé, kteří covid-19 už prodělali. "Každý očkovaný bude před očkováním dotazován, případně vyšetřen na příznaky jakéhokoli akutního onemocnění nebo akutních zdravotních obtíží před očkováním," doplnil. Očkování bezpříznakového nemocného ho podle Chlíbka nemůže poškodit. Podobně se očkují bez testu také lidé bez příznaků například proti pneumokokům nebo meningokokům.

Žádný požadavek na testování před očkováním není podle něj ani v příbalovém letáku vakcíny od firmy Pfizer ani v jejích registračních dokumentech. Právě tato vakcína by měla být první schválená pro použití v EU. Očekává se, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) o jejím povolení rozhodne 21. prosince. Po potvrzení Evropskou komisí se pak bude moci začít distribuovat. Česko očekává, že bude mít 9750 dávek asi 28. prosince.

Podobně jako ČR chce přistupovat k testu před očkováním také Německo, naopak povinný bude test na Slovensku. O testování lidí před očkováním se v Německu nediskutuje, tomuto tématu se nevěnuje ani Institut Roberta Kocha. Obecným doporučením je, že na očkování přicházejí pouze ti, kteří se cítí zdraví. Každého, kdo se bude chtít nechat očkovat, čeká před vakcinací měření teploty a také krátký pohovor, při kterém zdravotníci posoudí zdravotní stav zájemců.

Na Slovensku očkovací plán z dílny tamního ministerstva zdravotnictví počítá s tím, že lidé při očkování proti covidu-19 budou muset mít negativní výsledek antigenního testu na koronavirus starý maximálně 24 hodin. Před samotným očkováním by se zájemci měli registrovat přes internet. V první vlně plánuje Bratislava očkovat nejvíce rizikové skupiny, tedy například zdravotníky, zaměstnance domovů seniorů, policisty, vojáky, hasiče či pracovníky takzvané kritické infrastruktury. V Česku budou mezi prvními ještě senioři a mladší vážně nemocní.