Hlavní hygieničkou se má stát Svrčinová

Lidé dnes mají možnost se v pražském Rudolfinu rozloučit s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Pokud nemáte čas, můžete se do dějiště posledního rozloučení, které probíhá až do odpoledních 17 hodin, podívat prostřednictvím fotek našeho fotografa. 

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Česko se dnes loučí s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohou na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

Podpora, kterou Izrael od začátku války v Gaze po útocích hnutí Hamás 7. října 2023 získával od svých západních spojenců, se nyní výrazně ztenčuje. Francie, Velká Británie a Kanada vydaly dosud nejsilnější společné prohlášení odsuzující pokračující izraelskou vojenskou ofenzivu, kterou premiér Benjamin Netanjahu označuje za nezbytnou k likvidaci Hamásu, záchraně zbývajících rukojmích a plnému ovládnutí Pásma Gazy.

Slíbený „mírový průlom“ zůstal pouze rétorikou. Pondělní telefonát mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky a podle mnohých spíše podtrhl, jak daleko se svět nachází od skutečného ukončení války na Ukrajině.

Izrael čelí narůstajícímu mezinárodnímu tlaku kvůli nové ofenzivě v Pásmu Gazy, která si jen za posledních několik dní vyžádala stovky obětí. Lídři Velké Británie, Francie a Kanady varovali, že pokud izraelská armáda neukončí útoky a neumožní vstup humanitární pomoci, přistoupí jejich země ke „konkrétním opatřením“, včetně cílených sankcí.

Po předešlých dvou sezónách, ve kterých se pražská Sparta po letech dočkali doublu, tedy dvou ligových titulů v řadě za sebou, se Pražané opět ocitli v téměř až bezvýchodné situaci. Po sezóně plné klopýtání přišel ještě větší kolaps v samotném závěru sezóny, tedy v té její nejdůležitější fázi, v nadstavbě. Doposud v ní Sparta pokaždé prohrála a to s Plzní, Jabloncem a Slavií. Když se k tomu přidala středeční prohra ve finále MOL Cupu s Olomoucí (1:3), nebylo už pro klubové vedení jiné východisko z čím dál zoufalejší situace než se rozloučit s trenérem Larsem Friisem.

Poté, co nevyšel příjezd útočníka Tomáše Hertla kvůli jeho zranění ramene, otočil realizační tým národního mužstva v čele s Radimem Rulíkem své zraky na poslední možnou posilu z NHL, útočníka Davida Kämpfa, jehož Toronto už v bojích o Stanley Cup skončilo. Měl by tak popřípadě od čtvrtfinále nahradit zraněného Jáchyma Kondelíka, který se zlomeninou ruky už odcestoval domů. 

V rámci letošního hokejového světového šampionátu byl načat druhý týden, na jehož začátku se rozhodlo o prvním sestupujícím do nižší divize. Stala se jím Francie, která mohla všechno odvrátit v přímém duelu o záchranu se Slovinskem, které ale bylo motivované vidinou záchrany natolik, že země galského kohouta nenacházela potřebný adekvátní recept na soupeře a nepředvedl tak dostatečný výkon k tomu, aby si zasloužila účast na MS i pro příští rok. O to, nepřiblížit se tomuto sestupu, bojovalo v pondělí večer i Maďarsko ve skupině B. Muselo však bodovat s Norskem také se nacházejícím nad propastí. Přestože Maďaři předvedli další sympatický výkon, kterým trápili svého soupeře, jenž se tentokrát zmohl za jediný, avšak nakonec vítězný, o který se už v první třetině postaral Steen. Maďaři budou čekat, jak dopadne duel Kazachstánu se Švýcarskem. Bonbonkem večera se odehrál ve Stockholmu, kde se utkali Kanada s Finskem. K překvapení všech dokázalo Finsko držet s Kanadou krok a to až do samostatných nájezdů, v němž se Seveřané stali prvním týmem na tomto MS, který nad Kanadou vyhrál.

V neděli pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa, hned tři z nich však měla jasný průběh, ve kterém favorit potvrzoval roli favorita a outsider zase roli outsidera. Odpoledne se role favoritů týkala Američanů proti Kazachstánu, večer pak Lotyšů proti Slovensku a Švýcarů proti Maďarsku. Nejvyrovnanějším duelem tak byl zápas skupiny A mezi Slovinskem a Rakouskem, kde našim jižním sousedům šlo o přiblížení se ke čtvrtfinále. I díky tomu, že duel vyhráli 3:2 až na samostatné nájezdy, stále ještě u nich existuje naděje na jejich první účast ve čtvrtfinále na MS vůbec.

Zima stále ještě neřekla poslední slovo. Podle ČHMÚ.cz se o víkendu objeví přízemní mrazíky. Příští týden se ale oteplí až na 24 stupňů.

Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

Bývalý americký prezident Joe Biden v pondělí poděkoval za vlnu podpory, která se na něj a jeho rodinu snesla poté, co v neděli oznámil svou diagnózu agresivní formy rakoviny prostaty s metastázami do kostí. Podle jeho slov se rakovina dotýká každého z nás a v takových chvílích je nejdůležitější držet se naděje a vzájemné solidarity.

Česká hokejová reprezentace pokračuje v parádních výkonech na mistrovství světa v Dánsku. V zápase proti Německu předvedli svěřenci Radima Rulíka další dominantní představení, které završili jednoznačným vítězstvím 5:0. Češi si zajistili klíčové body do tabulky a znovu ukázali, že to s útokem na medaile myslí vážně.

Americký prezident Donald Trump dnes krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.