Kolik pomůcek mají státní hmotné rezervy? Dodat je mohou jen tři ministerstva

Koncem července se vláda shodla, že ministerstva převedou své zásoby ochranných pomůcek nad dvouměsíční potřebu do státních hmotných rezerv. K tomu by mělo dojít koncem srpna. Momentálně jich ale mají dostatečné množství pouze resorty financí, zdravotnictví a vnitra.

Správa státních hmotných rezerv už od března, kdy byl v Česku zaznamenán první případ nakaženého koronavirem, nedisponuje žádnými ochrannými nebo zdravotními pomůckami. Z tohoto důvodu se vláda 27. července usnesla, že budou do skladů převedeny jednotlivými ministerstvy. Jednat by se mělo o veškerý materiál, který převyšuje jejich dvouměsíční nutnost, díky čemuž by se slovy premiéra Andreje Babiše (ANO) vyřešila pomyslná železná zásoba na dva měsíce.

Server irozhlas.cz zjistil, že ale dostatečným množstvím roušek či respirátorů disponují pouze resorty zdravotnictví, vnitra a financí. Například Hamáčkovo ministerstvo má roušky, respirátory, rukavice, brýle, obleky, štíty a návleky, zatímco úřad Aleny Schillerové pouze první tři vyjmenované pomůcky.

Jaký zdravotní materiál má resort Adama Vojtěcha, není známo, jelikož to úřad odmítl sdělit. "Má jen ty ochranné pomůcky, u nichž dokončuje distribuci (plicní ventilátory) a nebo je převádí do SSHR,” odpověděl stručně na dotaz mluvčí Kryštof Berka.

Všechna ministerstva teď momentálně hovoří o tom, které pomůcky převedou do hmotných rezerv, a v jakém množství.

Zbývající úřady mají ochranné pomůcky pouze pro svou dvouměsíční potřebu. Více než sto tisíc roušek mají ministerstvo vnitra, dopravy, zemědělství, průmyslu a obchodu, školství, spravedlnosti či práce a sociálních věcí.

Veškerá ministerstva potřebují ochranné pomůcky na dva měsíce jako zásobu nejen pro instituci, nýbrž i na ní navázané úřady, zhoršila-li by se v Česku epidemiologická situace.

"Většina z nich je distribuována na zastupitelské úřady v zahraničí podle vývoje epidemiologické situace,“ informovala mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

"Tyto prostředky pokrývají potřebu resortu, zejména pak jím zřizovaných školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Tato školská zařízení fungují v nepřetržitém režimu (24 hodin denně), a z toho důvodu musí být okamžitě k dispozici rezerva pro případ výskytu covid-19 v těchto zařízeních,” vysvětlila mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová, proč si úřad zdravotní materiál ponechává.

Související

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

Více souvisejících

Vláda ČR Roušky a respirátory Zdravotnictví ministerstva Správa státních hmotných rezerv (SSHR) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

před 6 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

před 7 hodinami

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. O jejím úmrtí informovala její dcera, rovněž známá herečka Tereza Brodská. Poslední období svého života strávila umělkyně v léčebně dlouhodobě nemocných v Motole, kam se uchýlila poté, co se kvůli vážnému neurologickému onemocnění musela stáhnout z veřejného dění.

včera

Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud

Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy