Koronavirem se nakazil už každý čtvrtý Čech

Koronavirem se za dobu epidemie nakazil už téměř každý čtvrtý Čech, od března roku 2020 bylo 2,481 milionu testem potvrzených případů. Z toho za loňský rok přibylo 1,75 milionu.

Očkovaných proti covidu-19 nebo k očkování zaregistrovaných je 64,6 procenta populace, což je ve srovnání se západem a severem Evropy méně. Z 6,65 milionu lidí s dokončeným očkováním má asi 2,4 milionu i posilující dávku, která lépe chrání před variantou omikron. Ta v Česku zřejmě převládne ve druhé polovině ledna, odborníci očekávají vysoké počty nových případů a znovu hrozí i naplnění nemocnic zhruba 7000 pacienty s covidem-19.

Ve srovnání loňských měsíců připadá nejvíc potvrzených nákaz na listopad, víc než 400.000. Následuje prosinec se 307.683 případy a březen, kde byla také těsně překročena hranice 300.000 případů. Vůbec nejvíc pozitivně testovaných laboratoře nahlásily 25. listopadu, kdy jich bylo téměř 28.000. Předchozí vlny z října 2020 a ledna a března loňského roku byly skoro poloviční.

Nakažlivější varianta omikron může podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) přinést v blížící se vlně až 50.000 pozitivně testovaných za jediný den. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu uvedl, že vlna bude vrcholit poslední týden v lednu a první týden v únoru. Kvůli vysokým počtům nakažených a jejich kontaktů bude vláda na prvním jednání v letošním roce posuzovat zkrácení karantén a izolací. Při zachování současných dvou týdnů by mohli chybět pracovníci například v dopravě nebo dalších kritických odvětvích ekonomiky.

V současné době tvoří omikron v různých regionech deset až 15 procent nákaz. Ještě víc laboratorní vyšetření ukazují v Praze, která spolu se Středočeským krajem tvoří 29 procent všech nových případů. Pomalý pokles relativní pozitivity testů už může být důsledkem také sice klesající vlny delty, ale zároveň už růstu případů omikronu.

Nemocnice v loňském roce přijaly téměř 111.500 pacientů s covidem-19 starších 16 let. Nejvíc jich bylo na začátku roku, kdy ještě nebylo pro všechny věkové kategorie dostupné očkování. V březnu jejich počet překročil 25.000. Ve druhé polovině roku byl nejhorší listopad s více než 16.000 hospitalizovanými. Proti účinnosti očkování působila podle odborníků nakažlivější varianta koronaviru delta, která přinesla dosud rekordní denní přírůstky nakažených.

V současné době nemocnice stále přijímají kolem 300 pozitivních denně, v pátek bylo hospitalizovaných zhruba 3000. Vůbec nejvíc najednou jich bylo v březnu loňského roku, kdy zdravotníci pečovali o více než 9500 lidí s covidem-19 a téměř 2000 z nich potřebovaly intenzivní péči. Podzimní maximum bylo kolem 7000. Podobná čísla ÚZIS predikuje i pro nadcházející vlnu omikronu. Do nemocnic může denně směřovat až 900 lidí, kolem 110 na jednotky intenzivní péče. Ty jsou ale nyní zhruba ze čtvrtiny stále zaplněné pacienty z končící předchozí vlny. Z lidí nakažených omikronem bude podle dosavadních dat menší podíl potřebovat nemocniční péči.

Zdravotníci v Česku dosud podali 15,47 milionu dávek očkování proti covidu-19, dokončené očkování má 6,65 milionu lidí. Posilující dávku, kterou se vylepšuje efekt dokončené vakcinace, zatím má 2,4 milionu zájemců. Na silvestra vakcínu dostalo přes 10.500 lidí, víc než 80 procent z nich si přišlo právě pro posilující dávku.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 3 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy