Koronavirem se v ČR nakazilo už přes tři čtvrtě milionu lidí, přibylo 12 860 případů

Testy v Česku v pondělí potvrdily 12.860 nových případů nemoci covid-19, téměř o 2000 více než před týdnem. Novým typem koronaviru se v Česku od začátku epidemie prokazatelně nakazilo skoro 760.000 lidí. Přibližně čtyři pětiny z nich se z nemoci uzdravily. V současnosti je v Česku téměř 121.500 nemocných s covidem, nejvíc od 29. října. Výrazně rostou také počty hospitalizací.

Laboratoře v Česku udělaly v pondělí téměř 32.400 PCR testů na nový typ koronaviru, o 4200 více než před týdnem. Pozitivní výsledek mělo skoro 40 procent vzorků. Levnějších ale méně přesných antigenních testů bylo v pondělí provedeno přibližně 37.400.

V Česku se od konce loňského roku znovu výrazně zhoršuje epidemická situace, mnoho nemocnic čelí náporu nových pacientů s covidem. V pondělí jich bylo celkem 6680, z toho 954 v těžkém stavu. Oproti předchozímu pondělí stoupl počet hospitalizovaných o 940. Více pacientů s koronavirem leželo v nemocnicích naposledy 13. listopadu. Dosud největšímu náporu pacientů s koronavirem zdravotnická zařízení čelila počátkem listopadu, kdy jejich počet přesahoval 8000.

S prokázaným nemocí covid-19 v Česku zemřelo podle posledních údajů 12.257 lidí. V pondělí zemřelo podle statistik ministerstva 71 lidí a od začátku roku 462, což je víc než za celé období od začátku března do konce srpna.

V pátém, tedy nejvyšším stupni epidemického rizika jsou v Česku všechny kraje. Nejhorší je situace v Pardubickém kraji, kde se hodnota PES zvýšila na 94 bodů. Téměř o 20 bodů nižší index mají v Plzeňském a Jihočeském kraji, což znamená, že je na spodní hranici pátého stupně.

Nejrychleji se koronavirus nyní šíří na Trutnovsku, kde za uplynulý týden přibylo 911 nakažených na 100.000 obyvatel. Následuje Rychnovsko s 908 případy a Královéhradecko s 903 případy na 100.000 obyvatel. Nejlepší situace je na Domažlicku s necelými 234 případy na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní.

Rizikové skóre protiepidemického systému PES v Praze kleslo k dnešku z 85 na 80 bodů, sedmým dnem tak zůstává v pátém, nejhorším stupni pohotovosti. V pondělí přibylo v hlavním městě 1228 případů koronaviru, to je o stovku méně než před týdnem.

Ještě minulé pondělí měl index PEX v Praze hodnotu 61 bodů. Ve středu stoupl na 76 bodů a v posledním dni loňského roku si připsal dalších devět bodů. Od začátku roku byl epidemický index v metropoli na 90 bodech, v pondělí klesl o pět bodů a k dnešku o dalších pět.

⚠️V Praze evidujeme za PONDĚLÍ 4.1.2021 / 1.228 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Od začátku epidemického výskytu onemocnění dne 1.3.2020 dosáhl celkový kumulativní počet případů k datu 4.1.2021 čísla 86.368, počet aktivních případů 14.411#COVID19 #praha pic.twitter.com/xDbxngpe6R

— Hygienická stanice hl. m. Prahy (@hygpraha) January 5, 2021

Důvodem dnešního poklesu indexu je snížení podílu pozitivity testů pod 34 procent. Reprodukční číslo se snížilo z 1,29 na 1,2, další dva parametry - šíření nákazy mezi seniory a počet nových případů nemoci covid-19 za posledních 14 dní v přepočtu na 100.000 obyvatel - se naopak ve srovnání s předchozím dnem mírně zhoršily. Jejich bodové ohodnocení ale zůstalo beze změny.

Od začátku epidemie se novým typem koronaviru v hlavním městě prokazatelně nakazilo bezmála 86.400 lidí, z toho 82 procent už se uzdravilo. Zemřelo celkem 1113 nakažených, z toho zatím 37 od začátku roku. Aktuálně je v Praze 14.441 nemocných s prokázaným covidem, uvádí web ministerstva.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví Česká republika Praha

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

před 7 hodinami

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

před 8 hodinami

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

před 9 hodinami

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

před 10 hodinami

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

před 11 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

před 11 hodinami

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

před 12 hodinami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 13 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 14 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 14 hodinami

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy