Lékaři si dál stěžují na e-neschopenky. Dochází jim trpělivost

Odborná společnost všeobecného lékařství a sdružení praktiků znovu kritizovaly fungování e-neschopenek. Žádají ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD) o urychlenou schůzku. Podle nich je systém nedokončený a má řadu závad.

Chtějí jednat o jejich odstranění. V dopise Maláčové to uvedly Společnost všeobecného lékařství a Sdružení praktických lékařů ČR. List, který má ČTK k dispozici, adresovaly i premiérovi Andreji Babišovi a šéfce sněmovního zdravotního výboru Věře Adámkové (oba ANO). Ministerstvo práce několikrát zopakovalo, že nový systém je plně funkční.

Systém elektronických neschopenek je v provozu od začátku ledna. Na jeho fungování si stěžovali lékaři i zaměstnavatelé. Podle ministerstva může za potížemi být nastavení lékařských softwarů či pozdější přihlášení firem do systému.

"Bohužel musíme konstatovat, že se jedná o nedodělek, který není plně elektronický, a co je elektronické, tak zdaleka nefunguje tak, jak to pacienti, lékaři a zaměstnavatelé potřebují," uvedli lékaři v dopise. Podle nich ministerstvo poskytuje o fungování projektu zavádějící informace a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) doktorům při problémech nepomáhá.

Lékaři mohou e-neschopenky vyplňovat ve svém programu, nebo na portálu ČSSZ. Odborná společnost a sdružení vypočítávají 13 problémových bodů. Stěžují si například na málo času na odzkoušení projektu, na "padání" systému, časovou náročnost při používání, potíže se zadáváním některých údajů, na odezvu o přijetí e-neschopenky až po hodinách i dnech či na přetrvávající vystavování papírových průkazů a lístků na peníze. Lékařským organizacím také vadí, že jim správa nedodala nové papírové formuláře pro případ poruchy a doktoři si pro ně mají sami jezdit.

"Jsme přesvědčeni, že řada uvedených problémů je řešitelná v poměrně krátkém časovém horizontu. Není však možné je bagatelizovat, nebo před nimi zavírat oči," uvedly společnost a sdružení. Už dřív praktici požadovali za vyplňování elektronické neschopenky také úhradu.

Ministerstvo práce několikrát uvedlo, že digitalizace administrativu usnadňuje, takže za zjednodušení práce platit nebude. Na neproplácení se shodla vláda. Resort před dvěma týdny sdělil, že se ale případné diskusi mezi doktory a sociální správou nebrání.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést už před rokem. První vláda Andreje Babiše (ANO) po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Maláčové do ministerské funkce se práce na systému obnovily, spuštění se však odložilo o rok na letošní leden.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka lékaři

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 30 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy